Jak poznat hranici, kam až je při sportu možno zajít, aby to nemělo negativní zdravotní dopady?

U každého jedince je to jiné. U vrcholových sportovců to nedokáží odhadnout ani experti. Pokud chceme mít zaručeno, že sport nebude negativně působit na naše zdraví, je nejistější dělat sport pouze na amaterské úrovni.

Obávám se, že se to dost dobře poznat nedá. Můj syn (stunt rider a závodník na okruzích) razil heslo: „kdo nepadá, jezdí pod svoje možnosti“. Před třemi měsíci svoje možnosti zjistil: fraktura dvou obratlů a kotníku.

Těžká otázka. Sportovat je fajn, ale při sportu se stává velmi mnoho úrazů. Pokud je člověk „zapáleným“ sportovcem, tak jej zajímá více sportovní výkon, než to, že může dojít k úrazu, že už přeceňuje svoje síly. Říká se:„Sportem k trvalé invaliditě“, což možná neplatí jen u hry šachy, i když i u šachů může člověk dostat infarkt. 🙂

Je zde mnoho faktorů a nejde jednoznačně odpovědět.Záleží na tom, jaký sport kdo dělá a potom, jak je daný člověk trénovaný a jaké má možnosti ohledně sledování výsledků. Je rozdíl, když si někdo občas zaběhne 5 km volně v přírodě v čase od 15 do 30 minut a při rychlejším pohybu má bolesti – tak to nebude přepínat, špičkový atlet je pod dohledem odborníků, kteří dokáží odhadnout jeho možnosti. Tady ovšem dokáží určit maximální rychlost , sílu a pod, otázkou je, zda znají všechny vlivy, které na člověka působí. Takže v budoucnu je možné, že přijdou nové metody tréninku a výsledky budou ještě lepší. Ta hranice není určena, neustále se k ní sportovci přibližují.