Jak snížit vlhkost v bytě?

co je kompletni rekonstrukce?

třeba je to jen vodou v některých materiálech...podlahový potěr, lepidlo atd.
takže větrat v první fázi...?

Vybourali jsme všechny příčky které šli zůstali jen nosné zdi a stoupačka. Kompletně vybudování nových příček nové koupelny a WC kuchyň nově nahozená a všechny místnosti nově štukováni i ze stěrkováním nová voda topení elektřina. Protože jeto přízemní byt tak se zateplovali 5cm polistirénem podlahy+stropy a dělali se nový okna.Podle mě tohle je kompletní rekonstrukce.

Dobrý den,napište kdy jste rekonstrukci skončil.V tomto počasí třeba omítky a betony dlouho vysychají-topit a větrat.Jestli jste dal nová okna,která dobře těsní,jestli je byt dobře odizolovaný od spodní vlhkosti,příčin může být více,prostě postupně dojít k závěru vylučovací metodou.Nenapsal jste rozsah předělávek,každá stavba musí vyzrát.

Rekonstrukce trvala od června do září nová okna jsme dali plastový.Je pravda že moc ještě netopíme přes den na 19°C a odpoledne na 20°C větráme 2x-3x za den 8-15min asi nic víc se dělat nedá viďte?

Existují i vysoušeče - průmyslové se dají půjčit v půjčovně elektrického nářadí, domácí pak koupit.
Ale pokud se naučíte větrat (a používat při vaření digestoř), pak by neměl být dlouhodobě problém s vlhkostí. Jde tedy jen o to vyhnat tu stávající, která tam zbyla ještě z přestavby.

Jak psali predrecnici, muze to byt kde cim. A jak psali, nutny je topit a vetrat. Vetrat alespon 2x, lepe 3x denne stylem otevrit okna dokoran, pockat 2-3minuty a vsechno pozavirat. Aby se kompletne vymenil vzduch a steny se nestihly ochladit.

větrat, topit, nevyrábět vlhkost..a znovu.

Odvlhčovač, není to zase tak drahé, vlastně to trochu topí a vytáhne to haldu vody.

Milan to zestručnil.Pokud ale použiješ odvlhčovací zařízení,nejlépe v noci,a není možně přitom větrat,místnost musí být uzavřená.Jinak se sráží i venkovní vlhkost.Pak si myslíš,kolik jsi odstranil vody,ale ve skutečnosti jsi ji pouštěl zvenčí.Sušili jsme s tím úspěšně zdi po povodni.
JABRAKA

V zimním období to s přísunem vlhkosti zvenku nebude tak žhavé.

Problém má minimálně dvě roviny:
1./ Jak odstranit vlhkost - (možná boj s vodními mlýny)
2./ Jak odstranit příčinu. Tedy popsat polohu bytu a další specifikace, které mohou mít na vznik vlhkosti vliv. Potom přichází řešení. Jinak může jít o Sisyfovskou práci.

Větrat a současně topit = pouštět dovnitř studený vzduch a vypouštět ohřátý ven, to je jediná reálná možnost.

Je nutné si uvědomit, že při venkovní teplotě okolo nuly a např. dešti obsahuje kubík vzduchu cca 5g vody. Když ten kubík ohřejeme na 22°C, stane se z něho suchý vzduch o vlhkosti cca 25%. Do něj se snaží dostat voda, kterou máte v pevných látkách bytu (stěny, koberce, nábytek,vaření,dýchání,koupání, ...). Ten kubík vzduchu (místnost jich má např. 50), dokáže přijmout tak 12g (60% vlhkost). Výměnou VŠEHO vzduchu v zvolené místnosti proto vypustíte (12 - 5) x 50 = 350 g. Na litr vody proto musíme kompletně vyměnit třikrát všechen vzduch. Přitom je si potřeba uvědomit, že pokud máte 60% vlhkost, voda vám trvale kondenzovala na/ve všech stěnách s teplotou nižší než 15°C (při 80% vlhkosti kondenzuje už při cca 18 - 19°C). A tak je skoro jisté, že vám kromě rosení oken natékala voda do stěn. Múžete tak v bytě mít litry vody, které vám budou dlouhodobě vracet vlhkost na puvodní hodnotu. Je nutné vytrvat nebo snížit výrobu vlhkosti.

Z toho vyplývá, že jedinou možností je trvalý přísun studeného vzduchu (i když prší a nebo sněží) a trvalý odvod teplého. To je negatívum plastových a jiných moderních oken, ktoré vám však nikdo s pochopitelných dúvodu neřekne.

Žádné jednorázové větrání nemuže pomoci, a jakékoliv přípravky a postupy jsou podstatně finančně náročnější než větrání (zase biznis).

talebom

Pro kristovy rány! To je snůška bludů, nesmyslů a kdoví čeho ještě že to snad ani nemůžete myslet vážně.

sHpy00n. lidé jsou různí a tvrdí i různé nesmysly!!!

Špióne, tvých názorů si zde většinou vážím a respektuji je, ale dovedeš je podpořit argumentací, což zde nečiníš a plácáš něco o bludech a nesmyslech. Takže argumentuj prosím.

Samozřejmě nepřepočítávám čísla, ale podle mě je teoreticky správně, že intenzivní větrání v zimním období snižuje vnitřní vlhkost.

ale podle mě je teoreticky správně, že intenzivní větrání v zimním období snižuje vnitřní vlhkost.

Ano potvrzuji...stačí mít doma meteostanice kde je součástí vlhkoměr a koukat při otevření okna na hodnoty vlhkoměru jak jdou dolu....

Myslím to zcela vážně, včetně uvedených čísel. Jsou sice spíš orientační, jejich nepřesnost však určitě není víc než pár procent. Na rozdíl od Vás jsem se neobtěžoval uvést čísla a argumenty. Uznává, že každý se muže mýlit. I já. Byl bych Vám (a předpokládám že i ostatní) vděčný, kdybyste své tvrzení podpořil nějakým argumentem, ať se dovzdělám. Děkuji předem.

Výpočty nekontroluji, na to jsem líný, ale trvalý průvan je rozhodně méně příjemný, než prudká výměna vzduchu i několikrát denně.
Pro tazatele - nejrychlejší je koupit elektrický odvhčovač. Není to tak drahé, navíc se dá zase prodat.

Byl jsem teď dva dny dosti zaneprázdněný, proto reaguji až dnes.

Větrat a současně topit = pouštět dovnitř studený vzduch a vypouštět ohřátý ven, to je jediná reálná možnost.

S úvodní větou ještě souhlasím. Dále již budu v citacích zvýrazňovat pasáže, které mne opravdu dopálily.

..obsahuje kubík vzduchu cca 5g vody. Když ten kubík ohřejeme na 22°C, stane se z něho suchý vzduch o vlhkosti cca 25%..

Když vezmu vlhký vzduch a ohřeju jej, stane se z něj teplý vlhký vzduch. Stejně jako když vezmu vodu a uvařím ji. Voda bude stále vodou, jen bude vroucí.

Do něj se snaží dostat voda, kterou máte v pevných látkách bytu (stěny, koberce, nábytek,vaření,dýchání,koupání, ...). Ten kubík vzduchu (místnost jich má např. 50), dokáže přijmout tak 12g (60% vlhkost). Výměnou VŠEHO vzduchu v zvolené místnosti proto vypustíte (12 - 5) x 50 = 350 g. Na litr vody proto musíme kompletně vyměnit třikrát všechen vzduch. Přitom je si potřeba uvědomit, že pokud máte 60% vlhkost, voda vám trvale kondenzovala na/ve všech stěnách s teplotou nižší než 15°C (při 80% vlhkosti kondenzuje už při cca 18 - 19°C). A tak je skoro jisté, že vám kromě rosení oken natékala voda do stěn. Múžete tak v bytě mít litry vody, které vám budou dlouhodobě vracet vlhkost na puvodní hodnotu. Je nutné vytrvat nebo snížit výrobu vlhkosti.

Nepochybuji o matematické správnosti výpočtů, spíše o jejich výzmanu ve vztahu k danému tématu. Oponuji následující citací:

Hygienicky doporučované relativní vlhkosti vzduchu jsou v létě 40 až 55 %, v zimním období pak 45 až 65 %. Již při poklesu vlhkosti vzduchu pod 40 % vysychají sliznice dýchacích cest a tím se oslabuje obranný mechanismus člověka proti vnikání mikroorganismů a aerosolů včetně alergenů do lidského organismu. Přitom v zimním období v bytech, kde zatím stále není možná regulace vytápění uživatelem bytu nebo kde dochází k přetápění, klesá vlhkost vzduchu i pod hodnotu 20 %! Vlhkost vzduchu má vliv i na nemocnost školních dětí. Výzkumy prokazují, že ve třídách s vlhčením vzduchu během topného období byl počet onemocnění z nachlazení poloviční než u dětí ve třídách bez úpravy vlhkosti vzduchu. Vysvětlení je mimo jiné dáno tím, že mikroorganismy způsobující nemoci z nachlazení jsou na tom nejhůře při relativní vlhkosti 60 %, tj. při této vlhkosti jich přežívá nejméně.

zdroj: o vzduchu - doporučuji přečíst celý článek

Z toho vyplývá, že jedinou možností je trvalý přísun studeného vzduchu (i když prší a nebo sněží) a trvalý odvod teplého.

Jinými slovy pustit topení naplno a otevřít ventilačky? Tak to opravdu ne. Dokážete si představit jak je to energeticky - finančně náročné?

[b]Žádné jednorázové větrání nemuže pomoci, a jakékoliv přípravky a postupy jsou podstatně finančně náročnější než větrání (zase biznis).[/b]

O správném větrání zde na poradně proběhlo již mnoho diskusí a dalších diskusí. V některých jsem také uváděl můj pohled na věc jak správně větrat a ten je neměnný. Za nejlepší větrání v zimě považuji krátkodobé větrání průvanem, tedy všechna okna dokořán po dobu 5 - 10 minut a tento postup opakujeme 3 - 5 krát denně.

Špion: přiznej, že taky nemusíš mít vždy pravdu .

Když vezmu vlhký vzduch a ohřeju jej, stane se z něj teplý vlhký vzduch. Stejně jako když vezmu vodu a uvařím ji. Voda bude stále vodou, jen bude vroucí.

Tohle zkrátka pravda není. Vzduch, který při teplotě 0°C má vlhkost na hranici kondenzace(100% rel. vlhkosti) má při ohřátí na 20°C relativní vlhkost kolem 25%, což je všeobecně považováno za suchý vzduch. Přestože absolutní obsah vody (vlhkosti) zůstane stejný.

oops.. Ale to já přece nemám vždycky pravdu. Leckdy taky pěkně kecám, občas si i slušně naběhnu. Že by toto byl ten případ? Mno zdá se že si budu muset doplnit vzdělání..

Je mi líto že jsem Špióna "dopálil", myslel jsem to dobře, ale asi jsem to blbě napsal.

"trvalé větrání v.s. jednorázové". Samozřejmě je lepší jednorázové. Jenomže počítej (pro jednoduchost požívám stejné parametry jako v puvodním příspěvku = venku 0°C, 100%, vevnitř cca 22°C, 60%). Normální byt má třeba 175m**3. Jednorázově vyměníš tak 80% vzduchu. To je 175m**3 * 80% * (12-5)g = 980 g vody vypustíš jedním dukladným vyvětráním. Pokud máš "zabedněný byt = plastová okna a dveře bez mikrovětrání", dokážeš vypustiť za 3 až 5 vyvětrání "jednorázově" jenom 3 až 5 litru vody za den. Pokud víc nevyprodukuješ, stačí, je to prefektní, funguje. Samozřejmě musíš mít čas 3 až 5 krát "vymrazit" byt = t.j. věnovat tomu 30 až 50 minut denně. Pokud ti ale smrdí plíseň = vyprodukuješ víc, máš smulu a jediné řešení otevřít mikrovětračky, funguje ve dne v noci, stačí si hlídat (nastavit větrání), aby vlhkost neklesla pod ?? 60% (jako měřítko perfektně stačí si na okno namalovat bod, kde má být hranice kapek a sucha - viď muj přispěvek ze včerejška) a o nic se nestaráš a ENERGETICKY JE TO CCA STEJNÉ protože bez ohřátí vzduchu ti ta voda do vzduchu nevleze.. A tyto bilance platí i při použití odvhčovaču elektrických (musí vychytat denně ty litry vody, které vyprodukujete, lehce si změřte), i chemických (zvažte si je, či přibylo každý den kilo či pět).

Protože se domnívám, že tato diskuze někomu přece jen pomuže - uvědomte si význam vlhkosti, kterou máte v pevných látkách v bytě!!! Vyvětráním vyletí jenom ta voda=pára, která je ve vzduchu. Ta se za chvíli doplní tím, co je v koberci,... Proto, pokud chcete snížit vlhkost v bytě trvale, bude to pár dní a týdnu trvat, než vyleze ze "skříní".Po celou tu dobu musíte vyhánět víc vody (kg) než vyprodukujete,jinak vám zase do "skříně" naleze. Je skoro jedno jestli věráte jednorázově (pokud máte čas a trpělivost) nebo trvalým pruvanem (třeba citlivě nastavit nebo si připlatit).

Relative_humidity

Ještě jednou k Špiónovi. Když už vznikla diskuze, dovolím si ještě pár poznámek k puvodnímu (příspěvek „talebom“ nahoře). Já jsem vlastně problém začal řešit opačně. Bydlím v paneláku na přízemí, nevaříme, jsme doma málo, okna jsou těsná, jenom pod vchodovými dveřmi neznatelně proudí vzduch do větrací šachty (30m komín). Vlhkost v bytě je běžně pod 30%, pokud je pod nulou i 25%. To je to „přívod-odvod“. Stojí mě hodně úsilí držet vlhkost aspoň na únosné hranici. Vubec se nedivím reakci „Špióna“, i já jsem z toho měl dlouho zamotanou hlavu. Zdá se mi, že už to trochu chápu, a to až jsem si udělal hmotnostní bilance vody=páry ve vzduchu. Vytvořil jsem si graf (teplota x hmotnost páry x vlhkost %), mnohé ujasní a stačí selský rozum, pokud se chce přemýšlet. Ta hlavní „message“ pro ty, kteří bojují s vhlkostí je (kromě "větrej,větrej)- ověřte si, že nejstudenější místo v bytě je to místo na okně, kde je přechod mezi kapkami a suchou částí. Třeba změriť bezdotykovým teploměrem. Pokud najdete studenější místo na stěně (zpravidla vnější roh místnosti), už vám tam roste plíseň (mokvá to tam). Pokud je okno nejstudenější, jste v pohodě, máte zdravý vlhký vzduch a nic se neděje, jenom to musíte občas utřít.

Jenom upozorňuji dodatečne, že v celém textu je předpoklad cca 22°C v místnosti, t.j. "60% vlhkost" mělo být "60% vlhkost a 22°C v místnosti", a "při 80% vlhkosti" mělo být "při 80% vlhkosti vzduchu a 22°C".

S telebornem je možno jen souhlasit.Drobné nepřesnosti nejsou nesmysly.
Zkrátka,množství vody ve stavivech není možné odstranit uspořením topení a uzavřením bytu.Je nutno intenzivně topit a přitom často větrat.Ale zase 60% vlhkost je zcela běžná.Při 19 stC.
JABRAKA

Ikdyz diskuze je uz davno "mrtva", tak po precteni mam pro vsechny potencialni ctenare jedno doporuceni. Zacnete nejdrive prectenim nejakeho claknu o tom co je to vlhkost vzduchu, RELATIVNI vlhkost vzduchu, rosny bod a jejich vzajemna zavislost na teplote. Staci uplny zaklad a neni treba jit do detailu. Zabere to maximalne 20 minut a muzete pak "odfiltrovat erudovane se tvarici nesmysly" typu: 80% vlkost kondenzuje pri cca 18-19 stupnich, v zime je venku vlkho takze nevetrat, a podobne!