Jak spolu souvisí pojmenování slepice a slepého střeva?

název slepice, slípka, stč. slepicé je slovo známé už Josefu Jungmannovi, u kterého „je od mhourání očíma, jako slepý činívá“. Slepice tedy pochází od slova slepý, protože slepice za šera nevidí. Slepicím totiž v jejich zrakovém ústrojí chybí zrakový purpur, tzv. rhodopsin.

Výraz slepý je praslovanský a všeslovanský – slep´. Podle Etymologického slovníku jazyka českého (V.Machek . Praha : LN 1997),slép´ znamenalo slabý na zrak (tento obrat je běžný v češtině, tedy slabozraký), ale později bylo rozšířeno ve významu na úplnou slepotu.

Po- stránce formální byl vývoj asi ten, že k slép´ bylo přitvořeno adjektivum se stupněm -o- v kořeni, tedy sekundárním oi (ě), slěp.

Slepé střevo : Aristoteles popsal tento orgán u zvířete jako cosi slepého (nepravého, lichého) u střeva.

Toto označení již ve starověku bylo přeneseno na člověka a udrželo se.

http://www.ptej­teseknihovny.cz/u­loziste/aba001/2011/p­uvod-slova-slepice

Velice zajímavé spojení, ale domnívám se , že snad spolu nesouvisejí

Tak,že mají první čtyři písmena stejná.O žádné jiné souvislosti nevím. 🙂

základ – slepý?

Asi tak jako slepice a slepec.
A vůbec – má slepice slepé střevo?

dědapetr opět podrobně, jen stačí srozumitelně shrnout. Obě slova mají společný základ – slepý.
Jde jen o drobný významový rozdíl, buď nevidoucí (u slepice) a druhý význam, nikam nevedoucí, uzavřený, ukončený, bez vyústění (u střeva, alias apendix).

Souvislost tam vidim hodne velkou ( ale jen u me ). !! :-o) . -iv-

A nesouvisí pojmenování slepého střeva spíš s faktem, že se jedná o „odbočku“, která už dál nepokračuje, tj. obdobu slepé ulice?

nijak.