Jak správně zahořet počítač?

Důkladné otestování může trvat klidně celý den.

Potřeba to není, ale je to lepší. Zahořování se dělá od několika hodin po týdny v závislosti na požadavcích na statistický stupeň kvality. V podstatě jde o odhalení případných vad komponent nebo montáže během stroje (v tomto běhu se používají různé diagnostické nástroje)

Nejrychlejší zahoření je se zdrojem LC Power, viděl jsem.

Já viděl EuroCase. LC Power jenom trapně smrdí a čoudí, nebo taky šlehne plamen dozadu jako EuroCase?

Nevěřím. EC odcházejí tiše bez pyrotechnických efektů (ale i to je velmi nepravděpodobné). Takový RexPower či LCPower, to je jiné kafe - smrad, dým, protuberance, singularita. EC nejsou až takové šity, jak si mnozí lidé myslí...

Ta profil fotka, ta je aktuální? Dost dobrý!

Potřeba to není. Může to ale pomoct odhalit potenciální nestabilitu.

Zahořováni je o statistike.

Sledováni výskytu poruch sa deje od počiatku vzniku masovej výroby elektronických zariadení. Vyhodnotením získaných dat sa došlo k poznatku, že najväčší výskyt poruch, je počas prvých XY hodín prevádzky.

Zahořováni počas XY hodin, je snaha výrobcu dosiahnuť stav, aby významná časť z pravdepodobných závad sa prejavila ešte vo výrobnom závode a chybný výrobok nebol expedovaný zákazníkom.

V dnešnej dobe sa u Low End segmentu výrobkov, od tohoto upúšťa ... zahořováni prebehne u zákazníka .....

Jako testování co píšete vy je mi jasné, měl jsem spíš na mysli zahoření jako ve smyslu dobrého zajetí motoru u auta, jako že by třeba to mělo vliv na křemík v procesoru a pak procesor líp šlapal. To je asi konina co

Ne, cesty pro elektrony se opravdu nevyhladí, aby to běhalo rychleji.

Je to jak praví Karel, jediné co se někdy během zahořování trochu vylepší jsou teploty. Některé pasty potřebují nějaký čas provozu, aby se usadily.

Zahořet počítač znamená uvést ho do stavu mezní zátěže, mezního napájení a mezních teplot. Tím se dosáhne ve zkrácené lhůtě odhalení závad, které by mohly nastat v dohledné době. Dalším důvodem je, že si polovodič tzv. sedne, kondenzátory se tzv. zformují. Tedy zahoření je velice prospěšné, i když není nezbytné. Shodou okolností mám novou sestavu a po zahoření mi klesl odběr sestavy o neuvěřitelných 100mA.

Jak v praxi to sedání polovodiče vypadá? Obrázek by náhodou nebyl?

HMMM. Možno to není celkom blbá myšlienka. Napr. Nejaká oblasť polovodiča, znečistením mala zvod ... Jak vytvorí medzné podmienky, odtrhne se nejaký atom a spôsobi "upchatie" toho zvodu v krystalickej strukture .....

Bola by potreba osloviť velikých výrobcov polovodičov, co oni na to .... Možno to bude na patent .....

O 100mA ? Vytlačilo nadbytočnú vazelínu z ložísk vetrákov a kúsok lepšie sa usadili rotujúce časti ...

Tak nevím. Buď jste tady totální kreténi vy nebo naše zbrojařská fabrika co vyráběla výpočetní techniku a to i pro armádu.
A patentovat se to nemusí. Už před více než 30 lety to dělali výrobci polovodičů a že si polovodič sedne je jejich terminus technikus. A fotku by ti Karlíčku mohl poskytnout každý výrobce polovodičů. Zahořování opravdu vyvolává změny ve struktuře polovodiče. Ale o tom vy inteligenti nic nevíte, protože jistě jste neprodělali praxi u některého výrobce polovodičů a jistě jste si neprohlédli změny v polovodiči když sjede z linky a po zahoření. Stejně jako jeho poškození teplotou nebo vyšším napětím. Jistě, kdo ví víc než vy tady, tak musí být zesměšněn, protože jenom vy jste ti nejchytřejší. O takových jako jste vy, u nás na Moravě říkáme, že prázdný sud nejvíc duní, že Joseph? A o poklesu spotřeby po zahoření nemá nikdo pochybnosti, kdo má základní znalosti například o svodovém proudu kondenzátoru v závislosti na tloušťce vrstvy kysličníku hliníku. Sice 100mA překvapilo, ale je to naměřený. Jedině, že by zase podle vás tady firma Fluke byli blbci a dělali shitné měřáky a navíc po více než 30 leté jsem se asi ještě nenaučil měřit.

A jak to asi fotili?! Elektrony odplavily zbytečné příměsy a byly z toho veselé!
Je to naprostý nesmysl! Na což stačí předmět "Materiály" z cca před třiceti lety...
Obnovení izolační vrstvy hliníkových elektrolytických kondenzátorů není zase dnes tak závažné, není to obvykle uskladněno v NZ skladech.
I když Čuba a STS Slušovice byli opravdu umělci...

Prozradím ti sladké tajemství. V tu dobu už byly elektronové mikroskopy a výrobní proces byl v mikrometrech. Pořídit obrázky tedy nebyl problém. Neuvěřitelné, že?
A ten předmět Materiály bych chtěl vidět, jak jsou tam podrobně popsané polovodičové materiály a jejich vlastnosti a chování. Prozradím ti další malé tajemství. Elektronový mikroskop, elektronový litograf a vůbec výrobní postup polovodičů byly strategické věci, jejichž technologické zvládnutí a postupy byly pečlivě utajovány, neboť zásadní část těchto technologií byla získána průmyslovou špionáží.
Taky je například nesmysl, že se HDD vyráběly i u nás už před 30 roky? Dočtu se o tom v nějakém předmětu, který mi doporučíš k dostudování?

Ehm, nikdo v Rožnově, ani v Piešťanech nekontroloval každý vyrobený PN přechod elektronovým mikroskopem a "Materiály" se učily v eltech. předmětech vždy http://www.fel.cvut.cz/cz/education/bk/predmety/11 /49/p11498204.html (aspoň doufám" a samozřejmě dle stupně školského systému.
Elektronový mikroskop vymysleli před válkou v Německu, litografie a ostatní technologie, co se používaly běžně a ty se zase tak neutajovaly. to je jako kdyby neexistovaly veřejně publikované katalogy MH7400.html, MHB8080A.html (cca 1983 asi za 250,- Kčs na výstavě v Praze - kopie čeho asi?)...
Součástky se testují v podstatě stejně od dob elektronek, včetně třídění do různě definovaných skupin!
Jo a ruský disk v podobě kopie IBM "válce" se používal třeba v řídících systémech radiotechnického vojska, kde vše bylo ze SSSR.

Necítim sa na výrobné technologie polovodičov.

Jedno je však všeobecne známe. Zmeny v polovodičoch pri medzných podmienkach sú nevratné. Polovodičová súčiastka dokáže neco prežít, no nastane zväčšenie kludovách prúdov, nárast šumu, v polovodiči vznikne množstvo porúch.

Viem o tom, boli u nás experti co sa týmito vecami pohrávali, vratné lavínové prierazy, generátory mikrovln, v čase keď nebola ešte dostupná technologia GaAs ...
Každý kus bol iný, choval sa inak ... Snad požiteľné v nejakom labaku keď sa vyrobilo 5 kusov .... Pripomínalo to polovodičový koherer ... k ničomu.

Zahorovanie polovodičov /sadanie/, pokles kludových prúdov .... blbosť jak mraky ..

A duní, a duní....

My to tady neslyšíme ale když to tvrdíš, tak ti musíme věřit.
PS. Jinak je to stejná pitomost jako dotazy na formátování baterie v mobilu.

jenže to se bavíme o technologiích z před 30-40 let, že ano. Dříve se dolaďoval a vyvažoval každý elektronický obvod, dneska je technologie už tak daleko, že není prakticky co ladit, všechno je to jeden digitální monolit, ke kterému se připojí generátor taktu a tím to hasne. Nesetkal jsem se po dobu své 20-leté praxe s jakýmkoli digitálním polovodičovým prvkem, který by JAKKOLI měnil své parametry (tedy vyjma jeho zničení neodbornou manipulací, životností nebo během mimo jeho pracovní limity) - týká se to procesorů, pamětí, čipsetů, hradel apod. Snad jen ty flash paměti se trochu vymykají, ale to je dáno principem jejich činnosti.

Dále: Pokles spotřeby o 100mW může jít na konto téměř čemukoli - samotný procesor, grafika, disk atp. kolísají o daleko vyšší hodnoty odebíraného proudu (u CPU a GPU jsou to až desítky W při napětí 12V, jedná se tedy o jednotky ampér), tedy by mě zajímalo, jak a co bylo "změřeno přístrojem Fluke"? Nezlob se, ale nějak jsem nepochopil, o čem přesně jsi psal?

Dosud se "dolaďují" některé speciální obvody, většinou hybridní. Dosud se pochopitelně "dolaďují" analogová zapojení, ale to je pochopitelné. Stejně tak se třeba dolaďují parametry pohonů, regulace, atd...
Ale aby se drasticky při provozu v průběhu krátké doby měnily parametry čehokoliv, to se nedělo ani před 30 lety, leda stejně jako dnes součástka v <|>...

Výraz 100mA má nulovou vypovídací hodnotu, když není vztaženo k jinému parametru.

proto jsem psal "digitální"

Zahoření PC.

zahořování je proces na zjištění spolehlivosti a funkčnosti elektro zařízení,prostě se to nechá běžet určitou dobu na max výkon.Podle náročnosti na spolehlivost se může ještě uměle zvýšit okolní teplota aby se odhalily nespolehlivé součástky.Tohle se dnes dělá snad jen pro lékařskou a kosmickou techniku.Kdysi Tesla zahořovala své výrobky,protože kdyby to pustili z výroby do krámu,tak za 2 dny by to měli všechno zpátky Kecy,že pc bude po zahoření lépe počítat nebo mobil lépe telefonovat jsou úvahy scifi.Ovšem hifisté jsou schopni zahořet i měděný drát