Jak ušetřit na vytápění plynem?

Při delší nepřítomnosti podle mě ušetříte určitě. Při kratší nejspíš záleží na konstrukci domu – kde bydlíte? Tloušťka stěn, materiál, zateplení? Samota, řadovka, bytovka?

je to starý dům ze převážně ze škvárobloků cca asi 30cm to nevím přesně, 5cm polystyren zateplení fasáda, jinak zateplená podlaha i strop, samota

Zjednodušeně řečeno:
Za daného stavu budovy závisí množství unikajícího tepla pouze na rozdílu teplot uvnitř a venku.
Když nastavíte termostat v domě na 20 stupňů, tak pokud bude venku 10 stupňů, protopíte denně nějaké množství plynu. Když klesne teplota na nulu, protopíte dvakrát tolik a když klesne na mínus deset, tak třikrát tolik.
Pokud v tom domě nejste (nevětráte, nepouštíte digestoř v kuchyni atd. atd), opravdu jde jenom o rozdíl teplot.
Platí pro samostatně stojící dům, pokud se jedná o byt, pak budou prakticky rozdíly ještě výraznější, protože když vypnete topení u sebe, tak vám budou byt z velké části temperovat sousedi přestupem tepla přes stěny, které oddělují jejich byty od Vašeho.
Pokud jste v bytě, ideál je (jako obvykle) podle mě někde uprostřed. Pálit plyn a topit byt na plnou teplotu, když tam nejste, je divné, na druhou stranu nechat si temperovat byt na účet sousedů je ještě divnější. Život je kompromis...
Každopádně, snížením požadované teploty na termostatu se ušetřit dá, ať jsou venku mrazy nebo jenom chladno.

Já mám zkušenost takovou, že pokud se nechá klesnout teplota hodně dolů, tak o to víc plynu je potřeba na opětovné vyhřátí. Když jsme se ženou chodili spolu do práce, nechávali jsme teplotu v bytě klesnout asi na 19°C, pak jsme to zase dlouho roztápěli. Následující rok už byla doma žena s malým synkem a tak jsme teplotu udržovali výše, minimum bylo 21°C v obýváku. Při následujícím vyúčtování za plyn to vyšlo levněji, než předchozí rok.

Takže výsledek - velký výkyvy teplot jsou dražší, než trvale vyšší teplota (máme byt v novostavbě, tedy zatepleno, plastový okna).
Ovšem záleží na mnoha faktorech, tedy kvalitě zateplení domu, na počasí, jestli vám tam svítí slunko a taky na tom, jakou teplotu požadujete. U vás je to 21°C, což je relativně málo.

Můžete si udělat pokus - jeden rok to nechte při odchodu vychladnout, druhej to držte temperovaný a srovnejte si spotřebu.

Ano je veliký rozdíl mezi temperováním a vytápěním.Při klasickém vytápění topíte ca60°C na kotli a po nahřátí místnosti ca 21°C ,kotel vypíná.Při temperování topíte kotlem na 40°C,stále bez vypínání,je totéž teplo a o moc menší spotřeba plynu.Račte vyzkoušet,budete se divit.

A ešte je dôležité akým kotlom sa kúri. Ak je to kondenzačný kotol, tak ten pokiaľ zohrieva vodu v systéme do 40°C, tak ide na maximálny výkon, čo je viac ako 100%..

čo je viac ako 100%..

vtipné , slovo účinnost ti asi nic neříká, resp. to co uvádějí výrobci je jen určitým způsobem upravený výpočet , z fyzikálního hlediska i kondezační kotel dosahuje účinnosti cca 97-98%. Nikdy nemůže být přes 100%, to vznikne jen když se sečte spálené teplo a kondenzační teplo což je ale blbost, nicméně pro zákazníka velmi hezký údaj

Abych řekla pravdu tak tomu teda moc nerozumím, ale kondenzační asi nemám, mám Protherm Panther s výměníkem na vodu. Chcete říct, že když snížím teplotu na kotli a bude se zapínat častěji, spotřebuje méně plynu?

Ano, ohřev otopné vody bude efektivnější. Ale zase dlouho to trvá, než se barák/byt vyhřeje. Je určitá hranice mezi ekonomií a ergonomií, kdy buď rychle stoupají náklady, nebo rychle stoupá doba ohřevu baráku.

A ještě něco - když kotel topí častěji, sice spotřebuje míň plynu, ale to čerpadlo v něm taky nejede zadarmo. Kolega to kdysi měřil, měl nějakej průtokáč na stěnu, když kotel jen honil vodu, tak čerpadlo bralo asi 60W, jakmile to začalo i ohřívat plyn, tak ventilátor na spaliny sežral dalších asi 70W, tedy 130W dohromady. Ono to taky není málo, pokud nemáte levnej tarif elektriky, což s plynovým kotlem asi nemáte. Hrubý výpočet je asi 0,5Kč/hod za každých 100W.
To jen pro informaci, rozhodnout se musí každej sám.

Já bych to viděl s tím "pilovitým diagramem" topení obdobně jako ten chlapeček.

Obvykle, pokud to není na delší dobu a nemrzne moc a stavba není masivní (několik metrů tlusté kamenné zdi), je možné topení klidně vypnout nebo nastavit tak, aby topilo asi tak na 16°C (doporučená teplota odborníky na topení).

Ale nejlepší to bude vyzkoušet v praxi i když návod hovoří celkem jasně. Ve vašem případě by to zřejmě znamenalo: mrzne málo - vypínat topení, mrzne víc - udržovat v nepřítomnosti teplotu asi na těch 16°C.

PS. Snížení teploty o 1°C, znamená 6% úspory energie.

na obvod přidat 12 cm polyše (těch 5 tam má pouze funkci estetickou, pokud je na tom finální omítka a za určitých okolností spíše negativní pro konstrukci), izolovat sklep, strop ...

to je super jako bych vám napsala rozbourejte si koupelnu je tam slabá izolace myslím, že jsem ještě nikde neviděla dávat 17cm polystyrenu, jinak psala jsem, že strop i podlaha jsou zateplené. Mě šlo spíš o radu s vytápěním, ale díky

ty stropy jsem přehlédl, pro tl 30 cm škvárobloku je doporučena tl 14 cm.
http://www.extherm.cz/extherm/rubriky/dokumenty/pr ospekt.pdf

Mé zkušenosti - rozdíl mezi denní a noční teplotou max o dva stupně, nezapínat kotel ráno na mytí (1hod)a nechat noční teplotu. Já topím na 21oC přes den na noc 19oC.

TO můžete dělat dokud nejsou mrazy.Když už je zima a sychravo tak to nedělejte.To co vám sežere kotel ze studeného stavu,tak má třeba spotřebu za 4 h topného provozu.

Dovolím si příměr s jízdou autem:

- jízda způsobem brzda-plyn (tedy rychlá akcelerace a brždění, srovnatelné s vypínáním topení, resp. snižováním teploty o více než 4-5°C) je vždy dražší (větší spotřeba paliva)

- jízda ustálenou, byť vyšší rychlostí (ideálně na vysoký převodový stupeň, a tedy i nízké otáčky motoru) je naopak docela úsporná.

Vrátím-li se k topení: pokud se nechá dům vychladnout, jeho vytopení znamená i zvýšit teplotu jak jeho mobiliáře (nábytek), tak zdí. Takové zchládnutí má smysl jen při dlouhodobé nepřítomnosti (více jak týden), kdy úspora za pouhé temperování v tak dlouhém čase převýší energetické náklady na vytopení zpět na standardní teploty.

Výše uvedené samozřejmě platí pro standardně zateplené domy a byty. Domeček postavený z kantek (přeháním - kantka není nosné zdivo) nemá smysl udržovat vytopený, protože prostup tepla zdí (a tedy i ztráty) bude enormní.

Kdysi jsem měl ústřední topení na naftu (90haléřů/litr). Než jsem udělal nádrž na 2000 litrů, jel jsem z provizorní 100litrové. Takže jsem s tímhle dost laboroval a poměrně dost přesně to šlo měřit. Jednoznačně potvrzuju touchwooda. Ono to kromě toho taky trochu ovlivňuje typ a seřízení prostorového termostatu.

Taky stále řeším tento problém. Jak by pomohlo přidat ke kotli ekvitermní čidlo a nastavit křivku? Myslíte,že se to vyplatí nebo je lepší nechat na kotli třeba 70st po celou zimu?
Děkuji

1) Rozhodně doporučuji ekvitermně regulovat teplotu v topné soustavě - zbytečně teplá voda v trubkách předá svoje teplo neregulovaně a jinde, než chceme... Správně teplá voda na topení = stačí vyhřát budovu, ale neplýtvá se...
2) Noční pokles a pokles v nepřítomnosti v rozsahu do 2°C (vzduchu v místnosti). Nevychladnou nejen obvodové zdi a nepřesouváme potom stále sem-tam kondenzační bod ve stavebních konstrukcích, ale ani vnitřní vybavení a mezipokojové konstrukce... (i ohřátí skříně o 6°C něco stojí).
3) Hlavní úsporu ve stávajícím objektu bez úprav ale hledejte vždy ve vnitřní teplotě - to je jediná veličina, kterou můžete ovlivnit a která má přímý vliv na celkovou tepelnou ztrátu objektu. Odborníci tvrdí, že každý 1°C nad 20°C zvyšuje spotřebu energie, věřte-nevěřte, o 6% .´
Ještě poznámka: Teplo, to je jen pocit. Nejde regulovat, měřit, počítat, to lze jen vycvičit. Teplota, to je technický údaj, který nemá nic společného s pocitem tepla, ale který může být měřen, regulován, účtován... Proto se napodzim nerozmazlujte velkou teplotou doma a uvidíte ten rozdíl v peněžence

Teplo, to je jen pocit. Nejde regulovat, měřit, počítat, to lze jen vycvičit.

Teplo (Q[j]) je standardní fyzikální veličina, jde počítat(Q=mc⌂T) i měřit(kalorimetr)! Ale chápu, jak jsi to myslel. Jde o subjektivní vnímání okolní teploty lidským organismem.

Pozor na umístění ekvitermního čidla - musí být někde, kde absolutně nehrozí, že by se mohlo ohřívat od sluníčka, trpět deštěm, větrem...
Já ho nakonec vypnul, protože se mi kolem baráku nepodařilo najít uspokojivé umístění (slunko v zimně obleze kolem většiny dostupného pláště domu) a vedlo to k tomu, že v baráku byla kosa, venku -5 stupňů a venkovní ekvitermní čidlo, jsa ohřívané NEPŘÍMO! slunečními paprsky, vyslalo do kotle pokyn "netop holomku, už je léto".

Lépe jest investovat do termostatu, který vám umožní detailní rozfázování dne a noci, přidělení požadované teploty, zohlednění víkendů kdy se obvykle vstává později... atd... Toto umí i levné typy a pro tepelnou pohodu i šetření to bohatě stačí.

Souhlas. Ekvitermu je docela náročné odladit /vychytat/. Když se tomu ale člověk pověnuje, myslím, že je spokojenost. Pro malý objekt typu běžné domácnosti,je dobré regulovat konečnou teplotu podle obýváku termostatem. Ekviterma pak jen uspoří zbytečné ohřívání vody a případná malá akumulace (cca 10litrů na 1 kW tepelné ztráty) omezí četnost startů kotle, kdy má špatnou účinnost (podle typu zdroje a systému rozvodů). To už ale chytáme mouchy - základ je v ceně energie a tepelné ztrátě objektu.
Já topím přes 10 let tepelným šerpadlem od Masterthermu a jsem velmi spokojený s cenou i s komfortem... Mimochodem - dneska je už mají fakt vychytané a za střední cenu dělají špičkové technologie. Nedoporučuju, jen subjektivně hodnotím...

K tomu tepelnemu cerpadlu, me to porad nevychazi,ze to je ekonomictejsi. Ten pocatecni naklad se u normalniho baraku umoruje strasne dlouho, zvlast kdyz ten zoufalec k tepelnemu cerpadlu jeste zatepli.
Zkuste prosim to podeprit vasi ekonomickou uvahou.
Treba za kolik let se umori pocatecni naklad a vy sporite - me to vychazi u zatepleneho domu nekde po patnacti dvaceti letech - a to uz asi budete kupovat nove ?

1) Moje zaměstnání mi neumožňuje starat se o topení, proto musím energii koupit. Počítám tedy s tím,že si musím připlatit za komfort.
2) V době nutnosti pořízení bezobslužného topení nebyl k dispozici rozvod plynu, zbývala tedy elektřina. Počátek automatizace tedy byl v přímotopech, protože po drátech dostanu energii bez ztrát až do místa, kde ji chci proměnit v teplo.
3) V porovnání s předchozím stavem, kdy jsem kotlem topil do podlahovky, se znatelně zhoršila tepelná pohoda. Elektrokotel by byl sám o sobě krokem zpět - ke ztrátám elektřiny v teplovodních rozvodech, proto jsem volil tepelné čerpadlo.
4) Po zavedení plynu by náklady na změnu nebyly ekonomické, proto jsem to dále nezkoumal.

Pořizovací náklady? Spočítejte všechno, od přípojky a vyvložkování komínu, revize, ůdržba a opravy a porovnejte s TČ, kdy elektřinu máte zavedenou, rozvody topení vyhovující... Mně vyšlo TČ, jako perspektivní a to jsem při pořizování nedostal ani kačku dotace...

Můj výchozí stav je, že topím plynovým kotlem a radiátory, spotřeba ročně v penězích je cca 25000,-.
Pokud bych koupil nový plynový kotel, bude to nějakých 45000,-
Kdybych chtěl tepelné čerpadlo, a koupil jenom ho, aniž bych dělal podlahovku, pak nákup je cca 350000,-.
Počítám, že s tepelným čerpadlem bych platil ročně za vytápění cca 14000,-.
Revize a údržba bude pro jednoduchost stejné náklady jako u plynového kotle.
Takže úspora je ročně 11000,-.
Takže pokud budu počítat pořád stejnou cenu energií (to je nereálné a nesprávné - uznávám), pak (350000-45000)/11000= 27 let, abych se dostal na stejnou cenu.

Zřejmě během 10-ti let cena energií stoupne, třeba na dvojnásobek, ale i elektrické energie pro čerpadlo, tak se to trochu vylepší, ale pořád je to srovnání strašně daleko.

Já vím, že člověk si někdy kupuje věci, které se mu nikdy nevyplatí/nezaplatí (např. televizor za 45000,-, tablet za 15000,-), ale já prostě vůbec nechápu, proč do normálního nového zatepleného domu nějaký projektant navrhuje tepelné čerpadlo jako zdroj energie, pokud je k dispozici plynová přípojka - ekonomicky je to teď nesmysl.

Jinak je to samozřejmě, pokud je to dům např. s vniřním/venkovním vytápěným bazénem, tam bych samozřejmě vůbec neváhal o ekonomičnosti tepelného čerpadla.

Vadí Vám vysoké vyúčtování za plyn?
Spočítáme Vám a zajistíme úsporu. Bez práce, bez poplatku ušetříte tisíce korun ročně.Vše zdarma!
Stačí zadat pár údajů do kalkulačky na
plyn.html

hm, reklama tu dlouho nevydrží

Spamování na diskuzích je neslušné a hnusné. Chcete-li reklamu, zaplaťe si tu inzerci.

Každej stupeň dolů údajně snižuje spotřebu o 6 %, já začínám topit až když je to opravdu nutné, ale mě zima nebývá. Jinak takový krátký článek o topení bych třeba ještě doporučila - jak-usetrit-za-topeni.

Tady doporučují jak-usetrit-za-plyn i šetřit vodou, že se to nějak promítne do úspory plynu, co si o tom myslíte?