Jak vznikne, že dítě rodičům říká jménem?

Myslím, že je to na vzájemné dohodě, pokud mezi rodiči a potomkem je kamarádský vztah. Můj otec naopak své matce vykal, dřív to byl povinný projev úcty.

Těžko říci, ale myslím si, že si to rodiče spíše přejí. Nevím, třeba se chtějí cítit mladší, cool, mají pocit, že budou s dítětem větší kamarád, či něco podobného. Třeba dcera Báry Štěpánové oslovuje mámu „Báro“. Nedokáži si představit, že by mi dcera řekla: „Báro, mám tě ráda“, nebo: „Báro, dnes máme třídní schůzky“.Ale každý je svého štěstí strůjcem. 🙂

To záleží na tom, jak se to v každé rodině praktikuje od mládí. Neni na tom nic tak zvláštního. Já ještě pamatuji mnoho rodin, kde se rodičům vykalo

To je prostě kultura dané rodiny. Rodiče si to tak přejí a dítě k tomu vedou. Divné to připadá i mne, a bylo by mi nepříjemné, kdyby mi mé děti říkaly jménem, ale paradoxně nemusí jít vždy o nějakou nevzdělanou, nefunkční rodinu, nebo rodinu, kde mějí děti neúctu k rodičům. A není to až taková novinka. Záleží na okolnostech, ale někdy jsou to právě rodiny s vyšším vzděláním.

otci říkám jménem, matce „mami“…a vůbec nic divného mi na tom nepřijde…prostě se to tak nějak v mém mládí zavedlo a už to tak zůstalo…a vůbec to není o tom, že bych je neměla stejně ráda, nebo si jich nějak jinak vážila..

PS: jen tak pro pořádek, oba rodiče jsou vlastní

V našej rodine sa tiež vykalo, tak sme boli vychovávaní.
Ale má to jeden nedostatok. Keď sme potrebovali zistiť vlastné meno st. rodičov, alebo starších príslušníkov širšej rodiny, a ak sme nemali nejaké úradné doklady, nevedeli sme ich vlastné mená, a tak sme sa málo dozvedeli o histórii širšej rodiny, prípadne pátrať v dokladoch a listinách.