anonym

Jak často si prohlížíte rodinné, či jiné fotografie?

Muzete uvest proc a jak se pritom citite?
Osobne me diky fotkam zasahne nostalgie a i ten pocit, ze stare zlate casy jsou definitivne pryc. Kdyz vidim detske fotografie napr. jak jsme sedeli na trave v parku v parnem lete jako skupinka deti z okoli a vsichni jsme se tam smali. Ja i moje sestra se kterou se jiz moc nevidam. Jsem rad, ze jsem se narodil v jedne z tech poslednich generaci, kde jeste decka netvrdly doma u pocitacu a nezili svuj zivot zkrz facebook.
Jak jsem si uzival svobodne detstvi, tak ted ziju spis na PC. Paradox co?

Uzamčená otázka

ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce

Odpovědět

Zajímavá 2 před 3618 dny

Sledovat Nahlásit

Diskuze: napište první příspěvek

Nejlepší odpověď

zzzzz

Já mám hodně fotek v rámečcích různě po domě, takže je mám na očích stále.

Pokud si prohlížím fotky někoho blízkého, kdo už tu není, mám slzy v očích:-(((
U těch z dětství jsem veselá, bylo krásné, u těch z dovolených bych se nejraději začala balit a ty z Vánoc nemám ráda:-(( ale to je tím, že ty komerční Vánoce mě vyčerpávají:-(

4 před 3618 dny

0 Nominace Nahlásit

Další odpovědi

marci1

Taky si je prohlížíme dost často, hlavně ty úplně nejstarší z r. 1920, 1930. Je to krásné zavzpomínat na naše předky, prapředky. Rodinná návštěva se bez prohlížení fotografií téměř neobejde. 🙂

2 před 3618 dny

0 Nominace Nahlásit