To je normálně zdravý člověk. Kdo si nezavpomíná na všechno hezké, co prožil? Někdo takový snad ani neexistuje, pokud neztratil paměť.

Upravil/a: yuko

„Pro někoho jsou vzpomínky závažím, pro jiného křídly.“
Ladislav Pecháček

Tak je to i s těmi starými dobrými časy. Záleží na tom, co kdo za ně považuje.

Samozřejmě, že si starší lidé spíš vzpomenou na minulost, na dětství, mládt, ale zapomenou na to, co dnes dělali.

Vzpomínka na staré dobré časy – sama za ně považuji jedině to, že jsem byla mladá. Jde o mé vzpomínky na minulost bez ohledu na politickou ideologii. Pohádka mládí, která se už nikdy nevrátí …

Jan na ně např. vzpmíná Jarek Nohavica? Jeho píseň Staré dobré časy.

http://www.no­havica.cz/cz/tvor­ba/texty/stare_do­bre_casy.htm

Ale vzpomínky na minulost nemusí být vždy krásné, tedy uspokojící. Je to tehdy, když člověk zažil např. v dětství určité trauma. Může se u něho projevit tzv. disociační poruchou – znám z psychologie.

Upravil/a: annas

Není to nemoc, a proto neexistuje ani diagnóza. Říká se tomu stáří, někdo nostalgii podlehne dřív, protože k tomu má dobrý důvod.

Upravil/a: quentos

Historickou!

Kdo je furt děcko, ten ničím podobným netrpí! ;)

Upravil/a: zjentek