„Dlouhé vlasy krátký rozum“, vzniklo tohle heslo za komunismu?

S těmito slovy se setkáme v Kosmově kronice v sojvislosti s hledáním plvodu starých přísloví či rčení. Běda mužům, kterým žena vládne.
Libuši bylo řečeno: „Dlouhé vlasy – krátký rozum." Tento výrok podle pověsti napomohl tomu , že se nakonec stal knížetem Přemysl Oráč. Zvolením Libuše se porušila dlouhá tradice, podle níž spory mezi členy kmenu Přemyslovců , rozsuzoval muž. Malá zápletka o mez v poli mezi významnými členy přemyslovského kmene, přinutila Libuši, aby znovu tento starý obyčej obnovila. Povolala proto opět do čela svého kmene muže, Přemyla Oráče. Nemyslím, že Libuše opustila knížecí křeslo ze strachu. Naopak, Libuše se zde ukazuje jako velmi rozvážná, statečná a moudrá žena. Uvědomovala si, že by ve vládě a posuzování sporů nebyla muži a možná ani ženami respektována, netoužila jenom po moci, chtěla vidět český stát vzkvétající, aniž by porušila tradici, která vyžadovala v čele státu muže.

Kosmova
–
Co přesně znamená mít dlouhé vlasy, to se různí od kultury ke kultuře. Například standardní délka vlasů, použitelná pro obě pohlaví, může být rozdílná: o ženě s vlasy po bradu se může říkat, že má vlasy krátké, zatímco o muži s toutéž délkou vlasů se může říct, že má vlasy dlouhé. V angličtině se sousloví „dlouhé vlasy“ svým významem tradičně váže zhruba ke komusi, kdo je umělecky založený, estét.

V češtině máme nepěkné rčení „dlouhé vlasy – krátký rozum“, což je v podstatě původem latinské rčení Mulieres longam habent cesariem brevem sensum, vztahující se pouze k ženám, jež zavedl do Čech zřejmě až kronikář Kosmas; do té doby, a do příchodu latinizovaného křesťanství, se obě pohlaví pyšnila dlouhými vlasy, na rozdíl od Římanů té doby. Jakožto popisný výraz byly „dlouhé vlasy“ užívány ve starověku pro franský polobarbarský rod Merovejců a v současnosti jím jsou označováni nadšenci pro klasickou hudbu, jakož i hippies (u nás to jsou „hároši“ nebo „máničky“) a estéti
…
Ve východních socialistických zemích byly dlouhé mužské vlasy dlouho a často i tvrdě potírány jako nebezpečná ideologická diverze přišlá do komunistického „ráje“ z nepřátelského Západu. Viz video v odkazu

https://sites­.google.com/si­te/misantropo­vacitarna/dlou­he-vlasy

Gangy mladých terorizují města…“ Z této videoukázky z roku 1972 běhá dnes trochu mráz po zádech tomu, kdo tu dobu zažil. Nevím, kdo to byl a kde filmaři sehnali toho dlouhovlasého mladíka, ale nechat se za 150 korun přemluvit k ostříhání, vypadá poněkud nehodnověrně, byť dnes by to znamenalo minimálně desetkrát tolik peněz. „Nezáleží, co kdo má na hlavě, ale co umí.“ To byla asi jediná pravdivá věta, která v ukázce zazněla – lidužel nikoliv z úst filmařů, které bych při mých zkušenostech odhadoval spíš na estébáky. Slova o klasické mužné kráse zní potom dosti falešně a sporně (nejen proto, kdo – který degén – je pronáší), neboť bychom se museli nejprve zamyslet nad tím, zda právě ono hromadné zkracování vlasů v pozdní antice – ony svého druhu „postřižiny“ – zda to samo nebylo spíše projevem zženštilosti a úpadku, který se dodnes nejen nezastavil, nýbrž naopak zrychluje. „Ale vždycky není třeba takhle přehnaně licitovat…“, načež následuje záběr na vojenského odvodového holiče. Říkám: běhá z toho mráz.

nie, vzniklo na základe toho, že muži nosili krátke vlasy a ženy dlhé (i keď nie vo všetkých dobách to platilo).

Dlhé vlasy u mužov boli považované za istú revoltu, nosili ich ľudia nezodpovední a žijúci nie „slušným“ životom – umelci, vojaci, zločinci, ale i príslušníci rôznych siekt, vizionári, mudrci, šamani, teda všetci, ktorí sa nejako vymykali priemeru (v negatívnom, ale i v pozitívnom zmysle).

Na druhej strane, kedysi sa ale muži holili a ženy nosili náušnice, a dnes je tomu naopak.

Takže táto „poučka“ už dávno neplatí.

Heslo vzniklo už mnohem dříve než za komunismu, a to v dobách, kdy si ženy své vlasy prakticky nezkracovaly. Muži, i když v některých dobách neměli vlasy vyloženě krátké, měli účes rozhodně kratší, než ženy. V těch dobách se samozřejmě předpokládalo, že žena má menší mozek, navíc ženy se nevzdělávaly, do škol nechodily ani ty, které by na to finančně dosáhly, nezastávaly až na výjimky žádné důležité úřady apod. Na základě toho se předpokládalo, že mají výrazně nižší inteligenci, než muži.

Dnes je heslo samozřejmě trochu přežité, jednak, jak sám uvádíte, délka účesu není ani mužům ani ženám předepsána a je vědecky dokázáno, že inteligence není závislá ani na délce vlasů, ani na pohlaví, ba dokonce ani na velikosti mozku.

Ne to zniklo u Libuše když ji nějaký muž nevěřil, ale možná jsem to pochopila špatně..

At to pochází odkud koliv je pravda, že komunistům se toto moc hodilo. Pohrdali a nesnášeli totiž muže s dlouhými ale i jen s vlasy dosahujícími nad ramena. Žen se to netýká. Například ještě dnes v komunistické Číně mají předlohy jaké účesy jsou povoleny, a dlouhé pro muže mezi ně rozhodně nepatří!