Jaká může být odolnost proti zemětřesení u běžného 5–7patrového paneláku?

Tuto problematiku v ČR řeší
ČSN EN 1998–1 – Obecná pravidla, seizmická zatížení
a pravidla pro pozemní stavby
ČSN EN 1998–2 – Mosty;
ČSN EN 1998–3 – Zesilování a rekonstrukce;
ČSN EN 1998–4 – Zásobníky, nádrže, potrubí;
ČSN EN 1998–5 – Základy, opěrné a zárubní zdi;
ČSN EN 1998–6 – Věže, stožáry, komíny
ČSN 73 0040 – Zatížení stavebních objektů technickou
seizmicitou a jejich odezva
ČSN 73 0036 – Seismická zatížení staveb

U nás – žádná. U nás se domy nestaví s ohledem na možnost zemětřesení.

Samozřejmě, že ta armatura je zpevňující a pružný prvek, než je cihla v cihelné stavbě. Nicméně proti jde zase výška a tak by hlavně záleželo na výšce paneláku.

V podstatě není odolné ani jedno, odolnost vůči zemětřesení není dána ani tak materiálem, ale způsobem stavby, uzemění, to jestli je stavba na kopci, zpevnění zdí a dalšími faktory.

Teoreticky domek, když se zbourá, spadne na vás jedna střecha a ne 6 pater, pokud bydlíte dole, nebo propadnout se šest pater dolů. Ale když už to ven při zemětřesení nestíháte, máte se schoulit v otevřených dveří. (ve futrech)

Panelové a cihlové konstrukce jsou při otřesech velmi zranitelné. Odolnější jsou budovy s ocelovým jádrem.
„Hlavním primárním nebezpečím zemětřesení je kolaps staveb. Toto riziko je velké jak pro rurální oblasti LDCs, kde je často stavební materiál zcela nevyhovující a velmi náchylný ke zničení (nepálené cihly apod.), tak i pro velké metropolitní oblasti, ve kterých jsou obyvatelé koncentrování do křehkých panelových domů. Podle K. Smithe (2002, 144) existují tři hlavní faktory, jenž ovlivňují bezpečnost staveb. Prvním z nich je použitý materiál. Jak již bylo řečeno, cihlové nebo panelové konstrukce jsou při otřesech velmi zranitelné. Oproti tomu budovy, které obsahují ocelové jádro, jsou odolnější, neboť ocel dokáže absorbovat velké množství energie otřesů. Druhým faktorem je tvar staveb. Jednopodlažní budovy jsou zranitelnější, neboť reagují ihned na všechny laterální tlaky, zatímco u výškových konstrukcí se energie rozkládá na větší ploše. Asymetrický tvar budov znamená, že celá stavba nebude schopná čelit žádným rotačním pohybům. Oslabujícím prvkem je i střídání vrstev o různé pevnosti (např. přítomnost garáží v některých podlažích). Vliv má konečně i pozice stavby. Například na svahu může hrozit riziko sesuvu, na zlomové ploše zase nebezpečí vertikálního pohybu povrchu.“

Zdroj: http://www.sci­.muni.cz/~her­ber/quake.htm