Avatar uživatele
dudu

Jaký postupovat vůči blízké přestárlé osobě?

Tchán se v březnu dožil 91 let. Coby letitý vdovec žije osamoceně asi dvacet kilometrů od našeho bydliště. Donedávna vše probíhalo celkem bez problémů. Dokázal se o sebe postarat, měl zájem o okolní dění /především o sport a televizní seriály/. Manželka na něm velmi lpí a nejméně dvakrát týdně za ním zajíždí ho potěšit, uklidit mu, vyprat atd.
Poslední dobou se však paní vrací stále více znepokojena. Děda začal zanedbávat hygienu, nejí, málo pije a ztrácí životní elán. Hlava mu však stále perfektně funguje, takže se urputně brání nejen bydlení u nás /což popravdě nechci ani domýšlet/, pečovatelské službě a už vůbec ne umístění v domově pro přestárlé.
Zatím sice do řešení celé záležitosti nevstupuji, ale nerad bych manželku tomuto stresu přespříliš vystavoval. Momentálně jsem však se svým rozumem v koncích a proto prosím abyste se podělili o vlastní zkušenosti či názory.

Uzamčená otázka

ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce

Zajímavá 8Pro koho je otázka zajímavá? annas, johana 56, fcoop, redy, briketka10, marci1, anonym, gecco před 3271 dny Sledovat Nahlásit



Nejlepší odpověď
Avatar uživatele
gecco

Z vlastní zkušenosti – moje babička žila střídavě u ´nás´ a nebo u jedné z tet, babička – naštěstí, uznávala, že není v některých ohledech soběstačná – ale i tak to bylo občas značně problematické soužití…
Asi bych se – na tvém místě, snažil jej přesvědčit o tom, že pečovatel/ka není od věci, že mu v mnohém pomůže. Případně, že tvoje paní – jeho dcera, bude prostě klidnější – tak ať jí vyhoví.
😉

0 Nominace Nahlásit

Další odpovědi
Avatar uživatele
marci1

Bohužel člověk v těchto letech už nemá dostatek síly. Nejhorší je, když přestává jíst a pít. Myslím, že by bylo dobré ho přesvědčit o vhodnosti pečovatelské služby. Třeba ho cizí osoba( pečovatelka ) nenásilně přesvědčí o nutnosti jídla a tekutin. Mnohy starší osoby „poslechnou“ spíš cizího než rodinné příslušníky. 🙂

0 Nominace Nahlásit


Avatar uživatele
fcoop

Těžká a velmi,velmi citlivá „záležitost“.
Jedno je ale asi jasné.

Je jen otázka času,kdy se tchán bez pomoci prostě neobejde,ať to bolí sebevíc.

Zažil jsem to a velmi dobře vím,jaké to je,když se z dospělého člověka stává malé dítě.

Každý člověk je jiný,každý potřebuje trochu jiný přístup......­........a tak dál.

Ten článek není spasitelný,ale možná! že tě trochu inspiruje.

Nejhorší na celé věci je smířit se s realitou – je to prostě tak,jak to je…
A pomáhat,pomá­hat,pomáhat – i když někdy i proti vůli dotyčného(é).

http://www.ce­ses.cuni.cz/CE­SES-20-version1-sesit05_11_je­rabek.pdf

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Pepa25

Pokud to jde, měl by zůstat doma, což asi také bude chtít. Ale přesvědčil bych ho, že podmínkou je pečovatelská služba (pokud se jako rodina nemůžete k němu dostat pravidelně), aby u něho byl někdo nejlépe denně.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
anonym

Měl jsem v podobné situaci dědečka,ke stáří 92let začal trpěl ke konci života stařeckou demencí,už se o něho nemohl z rodiny nikdo permanentně starat,tak musel do pečov.domu,pak do psych.léčebny do Dobřan,no a už ten mozeček nechtěl prostě dál fungovat.
Den před smrtí jsem za ním byl a jen se otočil a kouknul na mě a do rána zemřel.
Musíte i vy doma s tím počítat,že už to asi v tomhle věku lepší nebude,ale držím dědovi palce.Jugar

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
da ny

Takový člověk by už „ideálně“ neměl být/bydlet sám…
Potřebuje komunikaci s blízkými, jejich přítomnost…
Pokusit se vysvětlit, že budete klidnější, pokud za ním domů pravidelně zajde někdo z pečovatelské služby (přiveze oběd, umyje nádobí, poklidí, nakoupí, posedí a popovídá, doprovodí k lékaři, na úřad, pomůže s osobní hygienou…).
Lze za určitých okolností indikovat službu lékařem, pak hradí a přispívá na služby i ZP.
Snad se nyní s přicházejícím jarem, teplem, sluníčkem tchánova psychika a elán do života zlepší :)

Někdy je bohužel třeba respektovat ztrátu chuti k životu a následný odchod…

0 Nominace Nahlásit


Diskuze k otázce

U otázky nebylo diskutováno.

Nový příspěvek