Je celková rezignace člověka na důstojný život jeho největší prohrou?

Prohry k životu potřebujeme, mění k lepšímu. Jsou to naše nejlepší služby, nebýt jich, nenaučíme se překonávat a růst. Z největších facek života totiž přicházejí ta nejdůležitější poučení a poselství.
Bez neúspěchu bychom nikdy nebyli pokorní.

Myslím, že největší prohra v životě je VZDÁT SE.

„Prohra je jen příležitost k tomu, abychom začali znovu a inteligentněji.“
Henry Ford

„Každá prohra je poloviční vítězství, pokud se z boje poučíš."

„Prohra v závodu není ztráta cti. Potupa je nepustit se do závodu proto, že se bojíš prohry.“
Garth Stein

„Nesrovnatelně víc jsem se naučil ze svých proher než z vítězství.“
José Raúl Capablanca

Najít krásu ve smutku, naději ve ztrátě a důstojnost v prohře – v tom je skutečné umění života.“
Arthur Miller
🙂

ivzez má pravdu, já osobně znám důstojně žijícího a charakterního bezdomovce.

Upravil/a: Andělé

Podle mne je největší prohrou člověka rezignace na slušnost.

PS:
Bezdomovci mohou vést důstojnější život,
než si možná dokážeme představit.

Myslím, že důstojnost nespočívá v tom, co kdo vlastní,
ani v tom, kde a v jakých podmínkách žije. Podle mne
důstojnost spočívá v člověku samém → v tom, jaký je.

Upravil/a: ivzez

Může mít důstojný život, dle své představy bezdomovec, kterému postačuje krabička vína a sem tam nahlédnout do popelnic a možná takový pan Babiš vede také důstojný život podle svých představ, poněvadž několikrát prohlásil, peníze nepotřebuji.

Řekl bych, že ano. Takoví jen odevzdaně čekají na smrt. Kdyby jim to nebylo jedno, ještě by něco dokázali.

Upravil/a: Kepler

Důstojný život není pro statečné bojovníky a houmles by v pohodlíčku nejspíše záhy umřnul.

Co je dustojny život?pro každého to znamena něco jiného.to ví přeci jen oni sami,a hlavně jejich psychika.