Je lehčí ve všech jazycích větu přečíst, nebo ji sestavit?

Schopnosť zostaviť vetu hlasom človek vlastne prijíma už s materským mliekom. Už od mala sa učí myslieť a hlasom zostavovať slová do vety a komunikovať s okolím.
Písať sa začína učiť až po niekoľkých rokoch a tu prichádzajú jazykové problémy.
Vetu, ktorú napíšete si skúste nahlas prečítať a sluchom porovnať s rovnakou vetou, ktorú bez napísania len vyslovíte. Mnohí vidia napísanú vetu len ako zhluk akýchsi znakov, mnohí ju vedia aj prečítať, ale mnohí pri čítaní nerozumejú samotnému významu textu. Pri zostavovaní viet, ale aj pri čítaní premýšľajte a nebuďte ako iné živočíšne druhy v prírode, ktoré zvuky vydávajú intuitívne podľa momentálnej situácie.
„Je ve všech jazycích lehčí přečíst větu jak postavit větu ?“ ano, za predpokladu, že viete čítať. Ale… Prečítať vetu ešte nemusí znamenať jej pochopenie. A teraz nielen čítajte, ale premýšľajte, čo som sem napísala,

Upravil/a: led

Řeč mluvená byla dříve než psaná. V každém jazyce jsou daná pravidila pro mluvenou, ale především pro psanou řeč.

Třeba v češtině ovlivňuje slovosled, postavení příklonek, předklonek, přívlastku shodného, neshodnéfo, podmětu, přísudku, slovesné vazby, slovní přízvuk, intonace atd.

Jaký je význam tohoto spojení – míchejte rychle tuhnoucí barvu? Dva významy – není jasné k čemu se vztahuje příslovce rychle.

Upravil/a: annas

Jak vidíte, není snadné ani jedno.
Nepodařilo se Vám to ani v mateřštině.
)–:

Lehčí než (nikoliv jak); před „který“ se píše čárka.
Vložená věta vedlejší se z obou stran odděluje čárkou.