Je láska jenom chemie? Jak poznáte, že už to není jenom zamilovanost ale je to něco víc? A co to víc vlastně je?

Jen chemie? Ne, je to chemie, psychologie, biologie, sociologie, mravouka, astrologie a kdo ví co vše v jednom… :o)

co je to víc? – absolutno… :o)

Zamilovanost je pouhý POCIT(chemická reakce).
Oproti tomu Láska je nejhlubší CIT a nejkrásnější dar.
Miluje ten,kdo přijme někoho takového,jaký je,chce pro něj dobro,touží ho „obohatit“,činit mu radost..

apoštol Pavel ve svém prvním dopise do Korintu:
„Láska je trpělivá, dobrotivá, láska nezávidí,láska se nevychloubá a není domýšlivá. Nejedná nečestně,nehledá svůj prospěch, nerozčiluje se,nepočítá zlo. Neraduje se z nepravosti, ale raduje se spolu s pravdou. Všechno snáší,všemu věří,ve vše doufá,všechno vydrží. Láska nikdy nezanikne.“

Skutečný dar pro toho,kdo ji pozná a věř,že ji sám poznáš…:-)

Petře,Petře. Neptat se, nekecat, prožít!

Nedá se vysvětlit, každý to má nastaveno trochu jinak.

Lekce o chemii si nechejte do sexuální výchovy.

Po prvním záblesku zájmu přichází zamilovanost. A ta jde ruku v ruce s láskou. Láska je křehká a příliš bezbranná, aby dokázala odolat, pokud se o ni důkladně nepečuje. Jedny dlaně na to nestačí.
Tak se po čase fungujícího vztahu může ze zamilovanosti zrodit láska jako trám, nebo dojde k vystřízlivění a dostaví se hořké zklamání.

Zamilovanost odeznívá po několika měsících.

Něco víc je když vidím, že i ten druhý je do mě zamilovaný.