Odpoveď byla označena jako užitečná

Neuvedla jste, zda se se člověk změnil k lepšímu, nebo k horšímu.

Řekla bych, že spíš se ze dne na den změní člověk v horšího než v lepšího. To chce víc času.

Aby se změnil k lepšímu, musí změnit své myšlení, musí sám chtít, udělat něco pro to, uvědomit si třeba svou chybu a přiznat si ji. Rozdíl je v tom, že nestačí jen slova, že chce vnitřně,.

Někdy se tak stane, prožije-li nějakou tragédii atd.

V prvním případě jde o tzv. mlácení prázdné í slámy, dotyčný nemění své reakce: zvyky, své projevy, mimiku, gesta, reakce, způsoby, návyky. Nemění se, protože nechce doopravdy V druhém případě změna překvapí, chtějí věřit, že to bude změna trvalá.

Změna k horšímu. Různé možností, – opět opakuji oblíbený cítát od R. Carlose, že „okolnosti člověka neutvářejí, pouze odhalují, jaký je.“. To znamená, že dotyčný se přetvařoval, dělal se lepší, než byl, jednal falešně, často zákeřně. .

Mohl začít závidět, uvěřil pomluvám, nelíbil se mu jiný názor, dotyčný mu třeba nechtěně ublíží, má problém, proto se mu raději vyhne atd. . Nezajímají ho důvody či příčiny, proč, přestane či nechce chápat. Pronásleduje ho třeba závist, která je silnější než vše ostatní.. Někdy si nechce spálit tzv. prsty.

I když existují důkazy, třeba písemné, nic nepomůže.. Kdo nechce vidět, nevidí, nechce slyšet, neslyší. Chybí porozumění, tolerance. Věří tomu, co si přeje, aby bylo pravda.

„Je v povaze smrtelníků kopnout do člověka, když leží.“ Aischylos.

Upravil/a: annas

Souhlasím prakticky se všemi názory, mimo vliv víry-Boha. Stručně a výstižně to asi nejlépe vystihl gecco. Určitě to možné je. Ale tobě jde pravděpodobně o vztah a o někoho, o němž si myslíš, že se změnil „k lepšímu“. Tehdy si nejčastěji klade člověk tuto otázku. Na to si dej pozor, plně platí názor, že po odeznění motivace změny, se většinou dotyčný vrací k původnímu chování. Málokdy jde o trvalou změnu.
Pak je našinec ještě více zklamaný a oddtrpí si to.
Takže uvěřit v trvalou změnu „k lepšímu“ je veliké riziko, je to zkrátka „sázka do loterie“.
Při změně „k horšímu“ je rozhodování jednodušší. Zkrátka vztah ukončíme a je to.
A tak Ti přeji, pokud nejde pouze o „akademickou“ otázku a jde o první variantu a o konkrétní případ a osobu, ať se nezmýlíš.

Jo – je to možné…
Velké trauma, šok…
Pokud (až) trauma odezní, možná se dotyčný/á vrátí do ´normálu´.
😉

Jeden můj bývalý soused během pár dní zešedivěl, protože mu manželka udělala obrovskou ostudu spojenou s nevěrou. Nikdy předtím jsem nevěřil, že je to možné. Samozřejmě, že to s ním pořádně zamávalo i psychicky. Z veselého člověka se stal introvert.

Ze dne na den ? Přijdeš při neštěstí na př. o ruku a hned jsi jiná z vteřiny na vteřinu, na to vem jed! Psychické trauma s tebou udělá totéž.

No jasnačka holko- ze dne na den, z hodiny na hodinu!
Každej den se fyzicky i psychicky změníme, což si nejlépe ověříš, když si teď začneš dělat časozběrný video a mrkneš na něj za pár let. Taky to jde i se zvukem a pak si to přehrát. Nebudeš chápat!
A proto já tady absolutně neodpovídám za to, co tady odpovím zítra, ahoj! ;)

Když člověk poznává pravdu o Bohu tak pokud se mu chce líbit často se mu přizpůsobí a mění své chování podle jeho měřítek. Ale člověk se může změnit třeba i vlivem nějakého stresu nebo vlivem nemoci. A nejen k lepšímu, ale i k horšímu. Takže možné to je.

Když nějaký člověk stojí a ty ho praštíš dost, tak se změní na ležícího.