Je nemorální, když budu usilovat o podíl u dědictví mého otce a tety v případě, že přispěji na vyplacení?

Podle mě je naprosto v pořádku udělat si v tom hned jasno a není to špatný dotaz a upřímně nevím, co na to odpovědět, asi je otázkou, jestli pod stejnou střechou též žiješ, jestli máš sourozence, atd.

Taky mi nepřijde úplně v pořádku tady tazatele kárat, místo věcně odpovědět na to, na co se ptá, neb ten ke svému dotazu může mít spoustu důvodů, jako třeba jestli neinvestovat jinam (a pak v tom nechat svého otce napospas), atd. atd.

Nezlob se, ale podle mne není morálně v pořádku
předem spekulovat, co se stane, až někdo zemře.
Do té doby totiž nejde o dědictví.

____

Doplňuji:

Dokud člověk žije, jde o jeho majetek. S majetkem má každý právo nakládat
podle svého uvážení. Tedy i tak, že po jeho smrti žádné dědictví nebude.
Majetek lze za života darovat, prodat, ale i propít nebo prohrát v kartách apod.

Je v pořádku přemýšlet o tom, jak člověk naloží se svým majetkem
nebo se svými penězi.

Uvažovat o dědictví za života majitele toho,
co by se jednou mohlo stát dědictvím, je něco jiného.

Navíc se nelze se spoléhat na to, že bude nějaké dědictví, ani na to,
že bude koho vyplatit. Co jestli se např. otec s tetou (teta nemusí být
spokojena s tím, co jí nabídnete) nedohodnou?

Podle mne je to předčasné.

_____

Rokio, možná jsem ti odpověděla zbytečně stroze.
Nejspíš proto, že já bych takhle uvažovat nemohla.
Viděla bych před sebou žijící babičku…

Upravil/a: ivzez