Na hmotnosti tělesa nezáleží. Na Měsíci by železná koule dopadla ve stejném okamžiku jako pampeliškové chmýří. Vzorec platí pro konstantní tíhové zrychlení a vzduchoprázdno, což by nebylo zajištěno ani v jednom případě. Čím dále od Země, tím je tíhové zrychlení menší. Rovněž by se musel započítat odpor vzduchu v nižších výškách. Koule by pravděpodobně při průletu atmosférou shořela, nebo se rozpadla na drobnější kousky. Vzorec by platil jen při spuštění koule z několikametrové výšky a to by se ještě musel zanedbat odpor vzduchu. Dokonce i na zemském povrchu g není konstantní, vyšší je na pólech, nižší na rovníku (odstředivá síla otáčející se Země).

Upravil/a: Kepler

h=1/2 * g * t²; v=g*t

h=1/2 * g * (v/g)²

2hg=v²

Ano uvedený vzorec skutečně popisuje rychlost volného pádu, ale nelze tento vzorec použít pro tělesa, které jsou na oběžné dráze Země a tedy vzorec neplatí pro vyšší rychlosti než je 1. kosmická rychlost.

Hmotnost ani hustota těles, které padají volným pádem nehrají roli. Ovšem pokud padají ve vakuu, v atmosféře se začne uplatňovat odpor prostředí (peříčko padá pomaleji než kovává koule).

Těleso vyhozené ze sondy na oběžné dráze nezačne padat k Zemi, ale poletí vedle sondy po oběžné dráze. Aby těleso začalo padat k Zemi je nutné ho zabrzdit, tedy mu snížit oběžnou rychlost na orbitě.

Třeba :

http://www.od­povedi.cz/otaz­ky/jakou-dobu-bude-padat-teleso-o-hmotnosti-65kg-volnym-padem-z-vysky-140m

Záleží také na hmotnosti tělesa.