Je to nemoc, že se najde spousta lidí, která by řešila jakoukoli záležitost přes soud?

Ne, není to nemoc. Ani škodolibost není nemoc.

Lidé se zpravdila nesoudí ze škodolibosti,
ale proto, že se domáhají nějakého práva.

Já si spíš myslím, že většina lidí se soudům vyhýbá, protože je to dlouhodobá záležitost, stres a může stát hodně peněz, pokud proces prohraje. Obrátit se na soud je ovšem nevyhnutelné, pokud jde o hodně a stojí to za to. Zároveň připouštím, že existují různí kverulanti, psychopati a notoričtí stěžovatelé, ale takové věci se řeší většinou občansko – právním sporem na přestupkové komisi MěÚ. Tam vidím chybu, že pokud stížnost není oprávněná, měli by dostat mastnou pokutu. Příště by je přešla chuť.

Tak třeba v USA rodiče se soudili, kvůli probuzení syna při vyučování / učitel si dovolil bouchnout dlaní do lavice /.
Dáma v USA žalovala zábavný park proto, že strašidla byla děsivá a měla stres, chtěla jenom 15 tisíc doláčů.
Kriminálník Dimmick žaloval oběti, které unesl za to, že mu nepomohli před policii uniknout a za postřelení, velký stres, jenom 235 tisíc dolarů.

Upravil/a: Kryšpín