Je tu někdo, kdo zažil vítězný únor? Pokud ano, pamatujete si, co jste ten den dělali?

Taťka jako 12 letý chlapec seděl s rodiči, sestrou a bratrem u rádia a poslouchali, co se v Praze děje, v přímém přenosu.
U rádia, seděli ještě další 4 rodiny ze vsi, které neměli rádio.

Byl rodiči „přesazen“ z Plzně do pohraničí v r. 1946.
Obecně táta říká, když slyší některé „historiky“ a komentáře, že leckdy věci/události byly trochu jinak. Pamatuje si, co vyprávěli rodiče nebo pamětníci. Při exkurzích (např., když se v Duchcově střílelo do dělníků apod.).
Kamarádovi zemřela maminka za vedlejší vesnicí hlady, skončil v sirotčinci.
(Maminku znásilnil ve službě sedlákův syn, pak ji vyhodili. Protloukala se, jak se dalo… Přišla o další službu a podpora žádná nebyla.
Poválečná a 50. léta na Karlovarsku byla také zajímavá a „pestrá“. O tom se mniho nemluví (zvláště v dnešní době).

Ze stejného rádia slyšel gen. L. Svobodu, jak prohlásil, že syny do krveprolití, proti otcům (v LM) nepožene… armáda byla neutrální.

Upravil/a: da ny

Před chvílí jsem hovořil se svým kamarádem, ten se sice narodil 25.2.1948, ale jako na potvoru na Klému si nevzpomíná…

Upravil/a: dudu

Ano. Ale moc si z toho nepamatuju. Byl mi totiž pouze 1.rok. Ale i tak jsem asi dost řval. Ale ne jako „zhrzený“ politikou, ale spíše z hladu. Byl jsem prý, dle vzpomínek své matky, dost nenažraný. 🙂

Nauč se počítat, vyhneš se trapným otázkám.

Tak nevím. Od roku 1948 do současnosti uplynulo 70 let ( jakých 65) a to v roce 1948 člověk vnímal akorát mokro v kalhotech a mámin prs a Gotwald mu byl putna, tak jak píše Dudu.
A co teprve Duchcovská stávka. Ta byla v roce 1931 za světové hospodářské krize. Prostě ptáme se aby řeč nestála!!!!!!

Upravil/a: mosoj

Zdá se, jako by se zde ptalo plénum KSČ nebo rada starších a zjišťovali kdo z vás ještě žije, zda nebude lepší zajít za ním do nemocnice a udusit ho polštářem. Jako by všichni najednou vstali z postelí, vozejčků a běželi povědět kam šli pro vejce, kterou rokou dcerku vedli ze školy a jestli se dívali na sochu Frontanamaso, když šli okolo. Kdo má kolik let, jak dlouho zde vydrží, co nejraději nakupuje a proč. Na pavlači bydlela taková ženská, ta měla oči všude. I telefon.