"malvice ‘dužnatý plod s jádřincem (jablko,
hruška ap.)’. Presl převzal z jaké hosi starého lékařského rukopisu, v jiných
exemplářích jsou podoby makvice, mrkvice, takže asi jde o písařskou
chybu
–
hruška, hrušeň, hruškový, hruškovitý, hruškovice. Všesl. – hl. krušva, p.
grusza, r. grúša, s./ch. krȕška, sln.hrûška (čti chr-).
Vzhledem ke kolísání počáteční souhlásky a k blízkosti lit. kriáušė, lot. krausis tv. se bsl. slovaobvykle považují za výpůjčku z nějakého neznámého jazyka

Méně věrohodný je domácí původ odpsl. *grušiti, *krušiti ‘rozrušovat, drobit’
(podle měkké, krupičnaté struktury dužiny).
–
jablko, jablíčko, jablečný, jablkový, jabloň, jabloňový. Všesl. – p. jabłko,
r. jábloko, s./ch. jȁbuka.
Psl. *ablъko je tvořeno příp. -ko od základu,z něhož je název stromu (psl. *ablonь) a který evidentně souvisí s lit. obuolỹs ‘jablko’, obelìs ‘jabloň’, něm. Apfel,angl. appel ‘jablko’ a stir. aball,ubull tv.

Nelze rekonstruovat jednotnou ie. podobu (*abel-, *ābel-, *ābōlaj.), proto se většinou uvažuje o ‘praevropském’ původu slova.

Zajímavé itím, že je to jediný starý případ, kdy je název stromu odlišen od názvu ovoce"
J. Rejzek: „Etymologický slovník“

Slovo jabko je nespisovné, jde o lidový výraz.

Ovoce dělíme do 3 skupin: a) malvice b) peckovice c) bobule

Malvice – mají uvnitř plodu jádřinec(jaderník) s jadérky
Jablko- malvice – jablko roste na jabloni
Hruška- malvice – hruška roste na hrušni

Proč pojmemovávat složitě, když to jde jednoduše.

Upravil/a: annas

Mělo by se říkat jablka a hrušky, a protože toto ovoce má ekvivalent v jiném jazyce, mělo by to být správné, spisovné. Jiné je to v odborné terminologii, když popisuji zvířata, rostliny pod. Děti viděli dvě kuny a lišku, a není třeba rozlišovat, zda se jedná o kunu lesní, kunu skalní, lišku obecnou a pod.

NE