Jsou někteří řečníci tak schopní, že se dokážou „vykecat“ i z pekla, jak se tak říká?

Odpoveď byla označena jako užitečná

Existuje tzv. řečnické umění, není každému dané. Předpokladem je nadání, talent, osvojení urrčitých pravidel a také praxe. K tomu samozřejmě dobrá slovníé zásoba a rozumět tomu, o čem se mluví.

Však také rétorika je velmi stará, setkáme se s výbornými řečníky již v antice, i těmi, kteří stanovili pravidla rétroiky a povýšili ji na umění..

Už jsem několik vzpomínala Wericha, Horníčka, jejich pohotovost a vtipnost při reakci na jakoukoliv záludnou otázku. Nemyslím negativně, nikoliv jako „vykecávání“, ale jako znak moudrosti.

Stačí sledovat politiky, někteří mluví o všem, ale vlastně o ničem. Stejně v TV je často úroveň vyjadřování u některých moderátorů a tzv. bavičů bídná. Tzv. mlácení prázdné slámy. Ale opravdu baví …

Slovo má přece velkou moc a sílu, také vypovídací hodnotu. Záleží tudíž na slovní zásobě, frázování, kladení přízvuku, postavení slov – to vše zvyšuje srozumitelnost a zaujme posluchače.

Znám několik takových jedinců, kteří dokázali přesvědčit o něčem zarputilce, kteří jiné odmítali – „dostali z jalové krávy tele“. Vzpomeňte na Leo Poppera, podomního prodejce vysavačů Lux, který je prodali i tam, kde nebyla zavedená elektřina.

Zřejmě někteří tzv. řečníci mají v sobě ještě něco navíc než pouhé „kecy“. Ale důležité je i vědět, kdy přestat, jinak je „vykecávání“ unavné.

Všeho s mírou … řečník by měl vyčerpat téma, ale neunavit posluchače. Kdo mluví í dlouho, často se stane, že řekne i hloupost. Někdo mluví spatra, jiný se musí připravit…

Jde také o to, zda někdo mluví veřejně či soukromě … V soukromí jde někdy jakoby o "soutěž v mluvení – skákání do řeči, páté přes deváte, nic důležitého atd. Někdy je nutné tzv. plané vykecávání utnout.

Upravil/a: annas

No, někomu stačí bez skurpulí lhát, mít hroší kůži, dlouhé prsty a hodně peněz, pak nemusí být ani zdatný řečník, sorry jako.

To, že tzv. řečníci sází na to, že si obyčejní lidé nechají nabulíkovat kde co, když se to dobře podá, je pak sama podstata řečnického umění.