Kam nejraději míří sniper, pokud chce někoho sejmout?

Na mozek, ale tedy pokud se jedná o policejního odstřelovače.
Vyžaduje se od něj větší přesnost, střelba na rozkaz a schopnost zasáhnout cíl tak, aby došlo k okamžité eliminaci dokonce bez rizika vzniku křečí, čehož lze docílit zásahem do mozečku. Naproti tomu vojenský odstřelovač nemusí být tak přesný, zraněný cíl je v řadě případů dokonce lepší než mrtvý, protože zraněný je vyřazen z boje a ještě zaměstná zdravotnickou službu nebo spolubojovníky nepřítele.

Obojí je smrtící, ale ne stoprocentně. Pro jistotu smrti se praktikují obě dvě rány.

To už vyjde na stejno. oboje je smrtelné.

Srdce – torzo. Větší šance smrtícího zásahu např u větších postav. Na hlavu jen pokud to dovolí podmínky – vzdálenost – zkušenost odstřelovače. Pak se často jedná o jistou eliminaci. Pokud jsou na scéně rukojmí, kteří jsou drženi těsně u cíle, tak je často právě hlava často jediným řešením.

Záleží na tom, jak a proč ho chce sejmout. Pokud cíl je pravák, tak policejní ostřelovač míří nad jeho levé oko. U levorukého cíle je to pravé oko. Vojenští snajpři míří většinou na břicho, taková rána často nebývá smrtelná, což je pro oslabení protivníka v boji mnohem efektivnější.

Jistota smrti nikdy není 100% někdo přežil 3 zásahy (2 do srdce jeden do hlavy)

Policejní snajpři střílí na kratší nebo střední vzdálenosti. Používají velmi přesné zbraně se střední výkonností. Míří na nebo nad oko, při střelbě zezadu se míří na přechod lebky a krku. Vojenští snajpři střílí na velké nebo velmi velké vzdálenosti, používají proto podstatně výkonnější zbraně než policie. Např. zásah z vojenské ostřelovačky OP96 znamená okamžité vyřazení protivníka z boje při zásahu do libovolné části těla.