Kde se vzalo nesmyslné přídávání čárky nad i v některých slovech?

Odpoveď byla označena jako užitečná

Zdá se, že je to nesmyslné. Ale bohužel, je to dané historicky a souvisí s vývojem jazykem a hláskovými změnami.

Existují nářečí česká a moravská.

Mroavská jsou víc rozlišená, česká jsou jednotnější. Ale je mezi nimi rozdíl, který vznikl kvůli tomu, že ve středověku existovala panství, z nichž nebylo možné se stěhovat a ženit jinam. Takže tyto oblasti byly uzavřené, občas do nich nějaký jev přinesl tzv. krajánek. Proto se dialekty liší v jednotlivých oblastech.

Z toho vyplývá, že neproběhly všechny jazykové změny od praslovanštiny, pračeštiny či staročeštiny. stejně ve všech oblastech. .

Proto se jednotlivá nářečí liší Česká dlouží, stejně jako hanáčttina, ale má tzv. široké samohlásky, které mají ivýznamový rozdíl, v lašském nářečí se samohlásky krátí.

Již jsem to někde vysvětlovala. Takže je to dané historickým vývojem, nářečn vznikala ve středověku.

Základní rozdíl mezi nářečími se uvádí takto. Jde o hlavní rysy, těch rozdílů je víc.

Česká: Dej mouku ze mlejna na vozejk.
Hanácké: Dé móku ze mléna na vozék.
Lašské: Daj muku ze młyna na vozik.
Mor.slovenské: Daj múku ze młýna na vozík.

Upravil/a: annas

Obecně mají tendenci natahovat slova v Čechách. např. kultůra a jiná slova končící na -ura. Je to sice jiný případ, ale myslím, že je to tam typické. Možná mi to někdy vyvrátí.

Kde se vzalo, tu se vzalo. Ano, je to nářečí. Slýchávám na Plzeňsku.

děda je z prahy a přesto tyto slova taky protahuje, nevím proč, ale ke starým lidem mi to nějak sedí :D

U nás v Krkonoších to taky slýchávám

To jsou jen takový řeči, to neřeš.