Kdo má v autobuse větší právo na sednutí? 60ti letý děda nebo dítě se zlomenou nohou o berlích?

Právo nemá nikdo – místa v autobuse nejsou přidělována na základě „práva“.
A nechat sednout zraněného (bez ohledu na věk) je elementární slušnost.

V autobuse,mimo vyhrazených sedadel pro ZTP,nikdo žádné přednostní právo nemá.Je to věc ohleduplnosti a slušnosti.A jenom se zeptám.Kolik tam sedělo -náctiletých,o kte­rých se nezmiňujete,nebo ten autobus,byl plný „dědů a babiček“?

Maggi , v 60 letech se urcite nikdo neciti na dedu ( ale ja te chapu , ja – nez me bylo 60 , tak jsem take tak premyslela ) 🙂 . Ale , protoze v 60 je opravdu clovek jeste vice mlad , nez opravdovy starik , tak bych se zeptala pana , jestli mu to nevadi , ze na nej sveho chlapce posadim. A byli by jsme spokojeni vsichni. Ja to s tim svym humorem dokazu a vyridim si cokoliv. 🙂 -iv-

Nóó, dovoľte, čo je to 60? To nie je staroba (teda pokiaľ vládzem stáť), aby som vás nepretiahla palicou…
Logicky treba uvolniť miesto to, kto nevládze stáť, bez ohľadu na vek. Slušnosť a pomoc slabšiemu je prvoradá. Tu nejde o nejaké právo.
PS.
Spomínam na prípad, keď mi mladá mamička-čakateľka išla uvolniť miesto v autobuse (vtedy som pochopila, dievča, už nie si najmladšia). Napriek tomu, že bol plný unavených bezvládnych školákov. Ale musím sa niektorých zastať, keď si ju všimli, hneď sa postavili. To je tá slušnosť.
Alebo to bola ich učiteľka? 🙂

jo jako kdyby teoreticky nastal pripad, ze bude cely autobus az na jedno misto obsazeny, a ted – kdo ma vetsi pravo si tam sednout?

ja jako ridic bych diteti o berlich ani za jizdy nedovolil stat… a dedu by mohl nekdo pustit, ale sedesatka, to je jeste produktivni vek