Kdo nemá rád zvířata, nemá rád lidi?

Na sto procent to neplatí, ale podle toho jak se kdo chová ke zvířatům a jak s nimi zachází lze hodně rozpoznat z osobnosti člověka.

Říká se to, ale podle mne to není pravda.

Většinou kdo má rád zvířata, nemůže jaksi přijít na chuť drtivé většině lidí.

Není to pravda. Lidé jsou nejzákeřnější tvorové na světě. Má rád své dvě kočky nikdy mně nepodrazily a z jejich pohledů kouká jenom dobrota a upřímnost. Nic jiného, než jim dát pamlsek a pohladit, nemohu. To o lidech nemohu říct!!!

To mi připomíná Čapkovo přirovnání z knihy „O Dášence“, jak se kdo chová ke zvířatům, tak se chová i k lidem (navzájem). Také si myslím, že to není tak úplně pravda. Nicméně, když se podívám na chování zvířat, zvířata neútočí jen tak pro zábavu a vědí kdy mají dost, jenže s některými lidskými jedinci je to horší. Kolikrát jsem se v minulosti neudržel a prohlásil: „Chováte se k sobě jako zvířata!“ ..a později dodával: „ať mi to zvířata prominou“.

Jeden můj bývalý kolega z práce často říkal: „Čím víc poznávám lidi, tím víc si vážím dobytka.“. Asi neměl úplně nejlepší zkušenosti s mezilidskými vztahy.

Upravil/a: Roman71

Tak třeba já mám zvířátka rád. Lidí je jak sra.ček

Zvířata já mám MOC RÁD!!! Jak je to s lidmi nevím, ZATÍM jsem je nejedl! ;) :D