Když existovali apoštolové, tak proč nebyly žádné apoštolkyně?

Bůh-Syn si žádnou ženu za apoštola nevyvolil. Můžeme spekulovat proč, můj osobní názor je, že by je v tehdejším světě nikdo neposlouchal, tudíž by hlásání Evangelia moc nepomohly. Navíc být apoštolem bylo velmi náročné, pořád pronásledování a pěší turistika po celé Římské říši (přečti si Skutky apoštolů).

Svým způsobem to popsal docela dobře Gestas. Tehdejší společnost v oblastech, kde působila prvotní církev, byla skrátka silně patriarchální, takže žen, které by měli podobné povolání, jako apoštolové bylo pomálu, pokud vůbec nějaké existovaly. Postavení apoštola navíc neznamenalo nějakého vysokého funkcionáře, který na svém povolání vdělával. Původní apoštolové měli v církvi sice obrovskou autoritu, kázali o Bohu, o Ježísi atd., ale zároveň žili jen z darů, cestovali často z místa na místo, protože jednotlivé sbory byly někdy i dost vzdálené, a navíc jim hrozilo pronásledování i fyzická likvidace ze strany Římanů i jiných.

To ale neznamená, že ženy v první církvi neměly žádné důležité postavení. Naopak, narozdíl od pozdějšího středověku, byly často ony osobamy, které hostily některý ze sborů (první křesťané se scházeli v soukromých domech svých členů), velmi často to byly prorokyně nebo měli na starost různé druhy charity a služeb.

O apoštolkyních se píše až v pozdějších dobách. Existovaly na dnešních Britských ostrovech v dobách keltské církve. Ta existovala v období od 4. století až do doby, kdy i tam získala katolická církev výsadnější psotavení, a snažila a nesla určité rysy ještě té původní církve. Keltské ženy ale měly prakticky stejná práva a postavení v keltské společnosti, jako muži. Proto se zde objevují i apoštolky, kazatelky, evangelistky, prorokyně a světice.

Dost možná byly, jen se nám o nich nezachovaly zprávy. Mezi následovníky Krista byly i ženy a zdá se, že Marie z Magdaly byla tím, kdo jeho učení chápal nejlépe.