Když někde čekáte, máte potřebu s ostatními neznámými lidmi, kteří tam čekají s vámi, navazovat hovor?

jen, když se mnou naváže hovor ve vlaku,
ale většinou se to nikomu nepodaří mám
pro ten případ Mp3 né, že bych se tomu
bránila, ale nevím na jakýho blázna můžu
narazit a jaký řeči bych chtěla poslouchat
nejhorší jsou rodinky s dětma, to musím mít
volume doprava :o)
v čekárně u doktora tam už vůbec ne e tam
je to stejný buď si povídaj babky o nemocech
a co je kde píchá apod. možná budu stejná je
jasný, ale dokud nejsem, tak nemám tu potřebu
se bavit ani u lékaře, ve vlaku, jsem tichá myš..

musel by nastoupit jedině princ z pohádky :o))
Doplňuji:
blbý jsou tyhle vlaky to se nemáš, kde opřít a je tam málo místa :(
http://lont.blo­ger.cz/obrazky/lon­t.bloger.cz/fo­to-752.jpg
a o tom jsem mluvila, to bych radějc stála na chodbě !
http://pralin­ka.venku.cz/as­raz21-01.jpg

Upravil/a: briketka10

Všude s sebou nosím knížku takže, když mám prostoje, čtu si.
Takovéhle vlezdoprdelky ani nemám ráda. Nemám nic proti tomu, kdyý se na něco zeptají, ale půlhodiny pindat o tom, jak jsou čd spolehlivé neo jaké je počasí, to fakt nemusím.
Doplňuji:
A si vem, že takhle jednou si se mnou jedna paní začala povídat, ikdyž jsem vehementně šermovala s knížkou před obličejem, tak jsem to nakonec vzdala a chvíli si s ní povídala. Nakonec ze mě vytáhla telefon s tím, že zavolá starýmu, aby mu řekla čas příjezdu, aby ji mohl vyzvednout (vlak měl přes hodinu zpožděné) a že to bude frk mrk. Nakonec se vykecávala nějakých deset minut…

Upravil/a: Lucijej

Tohle nemám rád. Vím, že ti postarší lidé si třeba nemají celé dny s kým povídat, ale mě to vyloženě otravuje. Nejlepší bylo když jsem jel v mhd a přisedla si jedna starší paní vedle druhé a aniž by se znali, jedna začla druhé vyprávět: ,, Tak jsem tu pračku dala už opravit teď to pere dobře," a druhá: ,, Náš pes už je konečně odblešený" ! Občas opravdu úplně z cesty … :)

Hovor s neznámými mě nikdy nevadil,když mě někdo oslovil,a taky to něbylo nijak často,já zase nejezdím někaké extra štreky,že by mě unavovalo s někým mluvit o kokotinách.Ve vlaku strávím tak max 40 minut,když už teda někam jedu,někdy mám i knížku a většinou si sedám tak,abych seděla sama.Přece jen potřebuju trochu prostor.Ale fakt mi to nikdy nevadilo,jen jednou jedinkrát jsem jedné dámě nadala,když se starala,odkud jedu,kam jedu a že mám sedet doma na zadku a ne trajdat po venku-vracela jsem se z diska,bylo asi 5 ráno,bylo mi 21,tedy jsem byla plnoletá,ale ona paní si myslela,že je mi snad 15 nebo co,protože jsem tenkrát vypadala dost mladě.

Nemám tu potřebu.

Ani nějak ne, na druhou stranu kdyby šlo o nějakou pěknou slečnu, tak bych se asi nebránil :D Ale když jsem nedávno jel z Prahy, tak se se mnou začalo bavit dost lidí až jsem se divil. Pokud nemelou dobu, tak mi to nějak nevadí.

ve většině případů ne (mám s sebou knížku a muziku), ale občas zapříst konverzaci s nějakou pěknou slečnou neodolám ;{)>

Jé je. Jsem člověk, který hned naváže rozhovor. Ať to je starý nebo mladý, muž či žena, inteligent nebo hlupák. Nedělá mi to problém!

jak kdy,dle nalady.u doktora vetsinou ano,na zastavce splknu rada s nejakymi starsimi lidmi v duchodovem veku,i kdyz je mi pres tricet.a kdyz sedim parku,tak s duchodkynema,nebo na zahradce,se sousedkou-taktez v duchodu.sakva,ale sama nevim proc.

já si rád popovídám s kýmkoli a očemkoli. ale většinou nezačínám. oni ti povídálkové se na mne vždycky podívají a hned vědí, že se můžou na cokoli zeptat.

jenom, jedna paní ve vlaku byla teda extrém. tvrdila o sobě, že pracuje jako vědec a mluvila strašně rychle. a když nakousla nějáké téma, měl sem připraveno několik otázek, jenže než mne pustila ke slovu, byla asi o dvě témata někde jinde a tak to šlo furt dokola, vedla si svůj monolog a to mě naštvalo, jak já se dostanu do pozice, že se nemůžu zeptat, zkazí mě to celý den…