Když po člověku už ani pes neštěkne, ale mňoukne po něm aspoň ta kočka, tak není až tak bezvýznamný?

Zvířata provázejí člověka od nepaměti. Některá měli lidé v oblibě, jiná zatracovali.

Svědčí o tom různá přísloví a rčení, v nichž lidé chování některých jedinců často připodobňovali k chování zvířat.

Když pes po něm nezaštěkne/neš­těkne, jde o člověka, na něhož si nikdo nevzpomene.

Používá se často u osobností, které se rychle dostaly na vrchol slávy, ale bylo to jen přechodné. Jak šly rychle nahoru, tak i rychle dolů

Takový člověkl už není „k užitku“, je bezvýunamný, proto pes po něm neštěkne.

Mńoukání kočky neřeší úspěšnost či neúspěšnost člověka. Kočka občas člověka poškrábe, když nemá být dotyčnému za něco vděčná. . Spíš si s ním může pohrávat jako kočka s myší, tedy ho udržuje v nejistotě. Kočka přece byla považování za falešnou. Co od ní chcete čekat.?

Navíc světská sláva často nebývá věčná ani vděčná …

Upravil/a: annas

Au, to bolí… tyoe Funde až neštěkne tvůj oblíbenej pes, bude to hodně smutné, ale teprve až když ti tady v odpovědi u otázky nevyskočí už vůbec žádnej štěk, pak teprve se začne snižovat význam stvořitele ;)