Když ševcova žena a kovářova kobyla chodily bosy, jak to bylo s ženou krejčího? Či její ostýchavost mužovi pomáhala?

Odpoveď byla označena jako užitečná

Vypadá, te že krejčí lépe zvládl propagaci a marketing.

Jestli někdo dělal medvědí službu,
pak podle mne spíše ševcova žena a kovářova kobyla.
(Další dva si nechali utéct reklamu „zdarma“.)

V+W to vystihli celkem dobře,
málokdo soudí jiné podle toho, co mají v hlavě.
Mnohem častější je soud za jednání a vzhled.

Někdy i jen za domnělé jednání
(viz např. zde situaci s „mazáním“).

Upravil/a: annas

Kdyby se krejčího žena chovala podle přísloví o kovařově kobyle a ševcově ženě, jistě by to mnohé potěšilo. A krejčího žena by byla místní atrakcí. Co by to však přineslo krejčímu? Zřejmě pouze ostudu, pomluvy a ignoraci okolí. Proto předpokládám, že krejčí tuto problematiku uchopil za opačný konec a jeho žena chodila ve slušivých, sexy šatech. Krejčí, jako znalec oboru věděl, že šaty dělají člověka a kromě toho mu jeho žena dělala obrovskou, bezplatnou reklamu po celém okolí.
Dost často se soudí podle oblečení. Faktem však je, že zvláště první dojem dělají právě šaty a v prvních okamžicích setkání si vytváříme prvotní názor na osobnost člověka.
Myslím tedy, že člověka je třeba posuzovat spíše podle toho, co má v hlavě, ale i zevnějšek v tom hraje roli a může být v posuzování nápomocen.

No … asi byla modelka.
To zahrnuje jak možnost kvalitního oděvu, tak i tu druhou.

Možná by se dalo akceptovat, že žena krejčího chodí v krajním případě tzv. naostro!
Jinak se o důležitosti oděvu zmiňují už staří Sumerové, když v jednom ze svých přísloví /cca v 21. st. před n.l./ konstatují „Každý má úctu k dobře oblečenému člověku“.

Upravil/a: dudu