Lze u nás nalézt nějaké zbytky kmenové společnosti, tak jako v Africe?

Naše země se liší, není třeba vysvětlovat. Proto je i rozdílný pohled na kmenová společenství.

1. U nás se kmenové společenství objevuje v zájmových skupinách, např. „Keltská společnost Vousův kmen, z..s., je spolek zabývající se rekonstrukcí života Keltů v mladší době železné. Především nabízíme předvádění málo známých či zaniklých řemesel , ukázky bojového umění formou válečnických vystoupení a také provádíme tematické přednášky. Naší snahou je, co nejvěrněji přiblížit široké veřejnosti část bohaté minulosti naší země.“
http://www.vou­suvkmen.cz/in­dex3.html
–
2. Jinak psychologové se zamýšlejí nad vytvářením kmenů uprostřed společnosti.

"Vize uspořádání světa a výchovy se může inspirovat u tradičních lidských společenství.

Když matka nežije s otcem dítěte či partnerem, o to víc často (ne vždy!) fungují babičky, dědečci, kamarádky, kamarádi, čili vzniká jakési širší pole, širší společnost.

Ovšem model, kde si dítě hraje venku mezi týpí či chatrčemi, kde si zaběhne tuhle k těmhle, tuhle s kamarády k tamtěm, nedrží se máminy sukně, ale učí se přirozeně hrou, pozorováním, nápodobou od různých dospělých či vrstevníků včetně sociálního fungování ve skupině, tento model ve městech není úplně reálný. Navíc je konkrétně u nás hodně dlouhá zima.

Žijeme v domech, v bytech, ve městech daleko od sebe. Ale i tak mohou existovat určitá neformální, klidně i nějak formalizovaná společenství vzájemně si pomáhajících, spřízněných lidí. Pohlídáme si navzájem dítě, půjčíme auto, byt, vypomůžeme se stěhováním, s prací na domě, na zahradě, jdeme se společně bavit, na výlet atd.

Mění se starodávná paradigmata. Muž, otec už není často hlavou rodiny, zdrojem obživy. Možná, jak řekla jedna ze svobodných maminek, nebude až tak podstatné, kdo je skutečný – míněno biologický – otec. Kolem dítěte bude okruh žen a mužů, kteří mohou být jeho vzory, kamarády, rádci, ukazovat mu rozdílné tváře ženství a mužství a ono se může učit a čerpat, jak bude potřebovat. Samozřejmě má to svá úskalí. Toto je možná vize:"

„Kmeny uprostřed společnosti“ jsou spíš kruhy blízkých lidí".
autor Roman Žižlavský
–
3. Dnes se pd pojem kmeny zahrnují různé komunity, které mají jiný charakter.

http://kultura­.zpravy.idnes­.cz/jak-vypadaji-prazsti-emo-gothici-nebo-motorkari-odpovi-kniha-kmeny-1f1-/literatura

--
4. Bereme-li kmeny podle zajišťování obživy, existují malá hospodářsví, statky, kde žijí jedinci, kteří chtějí dokázat, že se dá takto žít. Je to určitě náročné, starat se o chov zvířat, pěstovat různé plodiny, uchovávat je, často bez elektřiny a technických vymožeností atd.

Nevím, zda by takto dokázalo žít mnoho lidí z měst či vesnice na samotě uprostřed přírody, daleko od civilizace…

„Vše, co je podle přírody, je hodno úcty.“, pravil klasik.
Myslím si, že stále platí.

Upravil/a: annas