Mohl by někdo ohodnotit následné verše?

Anonym
Je láska divná květina,
jež v lidských srdcích roste:
najednou přijde hodina,
kdy srdce Tvoje prosté
rozkvete krásným pocitem,
že někoho máš rád,
že chtěl bys na kraj světa jít
bys moh° mu lásku dát.

Jak mnohé květy chová svět
tak v srdcích lásky mnohé,
však jediná jen vydá květ!
Ostatním zbudou pouhé
vzpomínky na čas přešlých chvil,
kdy ze soucitu lásky nás někdo políbil.

Jak první láska, tak i jiné
přijdou a odejdou a zbude žal-
však jedna v žití splní touhu,
jež osud Tobš v srdce dal.
Na prahu stáří ohlédneš se
zpět na život, i jaký byl,
zavzpomínáš na všechny lásky
a řekneš – škoda krásných chvil!

Co komu osud prožít dopřál,
to každý s čistým srdcem prožít má
pamětliv času, že přijde chvíle
kdy z žití (účet složit má) /zbude velká tma/.

Pak jednou klidně skončí věk,
ať zemský soud, či z jiných světů,
bude chtít změřit, jaký vděk
zanechal – místo lásky květů.

B. – 23.XII.1943.