Monitor dechu
Možná trochu OT, ale nevím, kde se jinak zeptat.
Zajímalo by mě, jak funguje monitor dechu, co se používá pro mimina? Princip - sledování pravidelnosti dýchání prostřednictvím desky citlivé na tlak - samozřejmě znám.
Mám ale na mysli konstrukci oné desky; předpokládám, že piezosnímače by natolik citlivé nebyly (deska rozezná i hmotnost igelitového pytlíku). A také jak je vyřešeno, že deska je citlivá po celé své ploše (cca 30x60cm), a že funguje jak samotná deska, tak i deska zatížená matrací a miminem, tzn. i přes odlišnou zátěž stále rozezná tak jemné pohyby?
Děkuji.
Můj předpoklad je, že to bude fungovat na principu kapacitního čidla. Takový veliký, složený s několika kondenzátorů, uspořádaný do mřížky (série,paralelně). Tam je nezajímavé, co to unese, ale hlídá to změnu kapacity.
Jinak si myslím, že to bude hodně primitivní. Stačil by na to nějaký můstek z odporů, kondenzátorů (jeden/více je ta deska), komparační obvod, chip 555, napájení by stačilo do 5V. Pro ostatní blbosti je tam integráč, který měří teplotu, délku spánku (podle průběhu vibrací), frekvenci dechu atd... Pak záleží na té desce, jak měří. Jestli plošně, nebo je rozdělena na segmenty (pak by šlo ohlídat, že dítě se převrátilo, skáče na postýlce, atd..) Vše je vysloveně jenom marketing a ochota rodičů do toho investovat nemalé peníze. Dříve nic takového nebylo.
Nedýcháš=žádný pohyb. Takže, když tam budou dvě děti a jedno nebude dýchat, tak předpokládám, že poplach nenastane, protože pohyb bude obhospodařovat druhé dítě.
Většinou výrobky mají prodlevu 20s (za tu dobu se musí objevit nějaký pohyb), jinak nastane poplach.
PS: Nikdy jsem to neměl v ruce, dívám se na to pohledem: Sakra, to nemůže být složité
Velký omyl. Piezo měniče jsou většinou výrobců používány skutečně nejčastěji.
První apnea monitory používané v ČR dokonce využívaly piezo měniče původně vyráběné jako „reproduktor“ do digitálních hodinek. Princip je jednoduchý. Dvě desky z nevodivého materiálu, kdysi obyčejná překližka, spojené po obvodu distančními sloupky. Měnič přilepený uvnitř dutiny k jedné z desek. Na tu patří dítě. Dítě ovšem muselo ležet na středu desky. Dnes je uvnitř podložky více snímačů, aby byla zajištěna stejná citlivost na libovolném místě.
Někteří výrobci používají systém kapacitního mikrofonu. Desky jsou v podstatě stejné, ale uvnitř pokovené. Čili jde o kondenzátor, měnící kapacitu v rytmu dechu, nebo pohybu dítěte.
Jsou používány i jiné systémy, například – uvnitř desek je vzduchová manžeta – balonek – a monitor vyhodnocuje změnu tlaku. Tato varianta je ale výjimečná a používá se u velmi drahých profesionálních systémů, většinou v kombinaci s piezo verzí.