Avatar uživatele
Rokio

Myslíte si, že se s věkem prohlubují třídní rozdíly?

Na začátku života, tedy v novorozeneckém, kojeneckém a batolecím věku je každý člověk na stejné společenské úrovni.

To samé platí z velké části v předškolním věku. Normální mateřskou školku nenavštěvují jen lidé s těžkým mentálním postižením či rozsáhlým fyzickým poškozením.

Na základní škole to už začíná. Lidé se středně těžkou obvykle nestudují normální základní školu, ale základní školu praktickou. To samé platí u těžké a někdy i lehké mentální retardace.

Na druhém stupni začíná vznikat budoucí elita národa, a to z lidí, kteří se dostali na gymnázium. Průměrní jsou stálé na základní škole stejně jako podprůměrní a ti výrazně podprůměrem jsou na praktických a speciálních školách.

Pokud jde o středoškolský život, tak je to téměř stejné jako na druhém stupni. Rozdíl spočívá snad jenom v tom, že lidé s těžkou a někdy i střední mentální retardací ukončí studium a stává se z nich ta nejnižší pracovní síla nebo skončí v ústavu.

Z toho plyne, že na konci studia studia se společnost rozdělí na vysokoškoláky, lidi pracující duševně, manuální zaměstnance, lidi dělající ty nejtěžší práce a lidi, kteří skončili v ústavu.

Upravil/a: annas

Zajímavá 0 před 2939 dny Sledovat Nahlásit



Nejlepší odpověď
Avatar uživatele
annas

Opět nesprávně formulovaná otázka. Podobné zde již několikrát omílané, samozřejmě bez retardovaných jedinců. Máte zkreslené představy.

Jen mě překvapuje, jak velký počet jedinců považujete za retardované. Když to tak je, proč někteří ukončili studium s dobrým prospěchem a jsou úspěšnými jedinci? I když má jiný student na střední škole nedostatečné výsledky, jde vždy o retardovaného člověka?

Kdo je podle vás retardovaný? Podle mě je to zaostávající, zpomalený jedinec mentálně nebo vývojově.

Vzdělání nevypovídá o zařazení do společenské třídy, i když se dnes se mluví o sociální stratifikaci… Ta vzdělání neklade na první místo, ale až na 4. ze sledované sociální pozice. Na prvním místě je vykonávaná profese a činnost v povolání.

Kolik vůbec znáte profesí, bez nichž by společnost nefungovala?

O ukončení školy máte jen papír, který nezaručuje, že jste „dědem Vševědem“. Máte větší znalosti z určitého oboru, ale nic víc. K získání dobré práce vám vždy vzdělání nezametá cestičku.Teorie je jedna skutečnost, praxe jiná. Ani pro získání kamarádů vám často nestačí papír o ukončení studia, stejně tak si je za peníze nekoupíte., ..

Účelem vzdělání je naučit se především přemýšlet, spojovat známé s neznámým… Čím více poznatků si osvojíme, tím víc si uvědomíme, co ještě neznáme. Ano. Vzdělávat se je možné i jinak…

Určitě stále platí slova Leonarda de Vinciho
„Dobrá díla jsou plodem dobrého charakteru, a protože je chvályhodnější příčina než následek, chval více dobrý charakter bez vzdělání než vzdělance bez charakteru“.,
--

Upravil/a: annas

1 NominaceKdo udělil odpovědi nominaci?quentos Nahlásit

Další odpovědi
Avatar uživatele
quentos

Jasně. Třeba mezi prvňákem a deváťákem, tomu říkám třídní rozdíl přímo propastný.

0 Nominace Nahlásit


Avatar uživatele
anonym

Pleteš se. Už v novorozeneckém, kojeneckém a batolecím věku se projevují třídní rozdíly tím, jak jsou bohatí jejich rodiče.
Chudší lidé je vychovávají sami, bohatí mají chůvu, vychovatelku apod.
Chudší lidé je vozí v kočárku přiměřeně jejich výdělku, bohatí v kočárku za co nejvíce peněz.
Takže už od malička je dítě vychováváno tak, aby až bude brát rozum, chudými lidmi opovrhovalo a dívalo se na ně jako na lůzu.

Upravil/a: quentos

0 Nominace Nahlásit


Diskuze k otázce

U otázky nebylo diskutováno.

Nový příspěvek