Máte dny, kdy není s vámi řeč ?!

mám dny, kdy je se mnou legrace. To pak se mnou není řeč..
Doplňuji:
..a pak jsou tady ti, kteří nemluví, ale hovoří.. a tam je velice žádoucí, když s nimi není řeč.)

Upravil/a: zjentek

ano, téměř pořád

Určitě, někdy se nedaří. Ale to snad čas od času potká každého.

Tak takové dny opravdu nemívám.
Doplňuji:
Řeč je se mnou pořád i když toho často moc nenapovídám.

Upravil/a: anonym

jj, zhruba jako každej… ale moc často to nebejvá.

Myslím, že ne. Vycházím vždy z konkrétní situace, kterou hned řeším. Nikdy si nevylévám vztek na tom, který za nic nemůže. Nepřenáším nějaká svá možná negativa na druhé a nelibuji si v „naštvanosti permanentní“. Když mě někdo vytočí (což už musí být!, protože si myslím, že mám dost nadhled), vyřídím si to hned, ale v rozhovoru s dalším člověkem to už na mě znát není.
Z pracovního hlediska by to bylo velmi neprofesionální, z morálního a soukromého bych šla jistě těm, s nimiž přijdu do úzkého kontaktu, hodně brzy na nervy. A já se umím dívat do budoucnosti, takže „načuřený“ ksicht mi za to nestojí. Ani pět minut, natož dny, na něž se ptáš…:-)

Deň ani nie, ale mám minúty (kým zosmolím odpoveď) nášmu „majstrovi Všeználkovi“ po jeho urážlivej kritike

To ne , takovou povahu nemám . A nemám ráda takové lidi , kteří se utápí v negacích .