Chodíval jsem do kina i za 1 Kčs… A jo – občas jsme i lístky dokupovali, v ´letňáku´, třeba když pršelo…
😉
A taky pamatuju, jak se v zimě v sále topilo v kamnech…
😉

Myslím, že dvě koruny byl lístek, ale nevzpomínám si, že bychom někdy lístky dokupovali. Jen jednou, když bylo málo lidí, tak jsme oslovili někoho na ulici, jestli by nechtěl jít do kina, že jinak nebudou promítat, a oni (byli dva nebo tři) do kina nakonec šli.

Pamatuji vstupné 1,–Kčs. Jediná možnost kulturního vyžití na vesnici, takže nás bylo vždycky dost, lístky jsme dokupovat nemuseli.
Městská kina s větší kapacitou diváků měla ceny vstupenek různé, podle výhodnosti sedadel.

Pro zajímavost nahlédnutí do historie pražského kina Alfa, se kterým se maličká venkovská nemohla srovnávat, i s cenami vstupného

https://inasha­dowoflamps.wor­dpress.com/2013/01­/30/historie-kina-alfa-na-vaclavskem-namesti-a-jeho-hospodareni-ve-filmovem-podniku-praha/

To není pravda, že by stálo za komančů vstupné dvě tři kačky, jen se trochu informujte že to bylo šest až osum korun, jedině že by někdo chodil do kina za Protektorátu nebo v padesátých létech:DDD

Nepamatuji si, kolik stále lístek do kina, i když jsem chodívala pravidelně – v době mého mládí se promítal ve středu, v sobotu a v neděli vždy jiný film. Jen výjimečně se film opakoval, pokud šlo o „trhák“.

Jinak jsem jezdila do okresního města na filmové premiéry. Tam bývalo vždy plno.

Ale pamatuji si, že jsem šla do kina na gruzínský film Pokání, který byl zakázaný, než se dostal do českých kin.

Promítání se opozdilo, protože jsme přišli jen čtyři. Promítač oznámil, že pokud se dostaví ještě jeden divák, můžeme film zhlédnout. Stalo se. Nic jsme ale nedoplácelli.

Šlo o tento film.

"Pokání – llegendární film, který v 80. letech minulého století předznamenal zlom epochy v Sovětském svazu i v celém východním bloku. Vysoce stylizované podobenství o krutém městském starostovi Varlamovi, jenž ani po smrti nenašel klid v hrobě. Vyvrcholení Abuladzeho trilogie o věčném boji dobra a zla.

Film byl natočen díky podpoře tehdejšího 1. tajemníka KS Gruzie Eduarda Ševarnadzeho, který se později ve funkci ministra zahraničí SSSR spolu s Gorbačovem zasloužil o konec sovětské nadvlády ve střední Evropě."

http://www.csfd­.cz/film/68837-pokani/prehled/

do kina jsem chodil velmi málo, cca jednou za dva roky…akorát na vojně ano, bylo tam teplo a tma což mně vyhovovalo no a fasovali jsme slevové lístečky 50% ceny na kulturní akce vč.filmů takže asi tak za bůra to bylo

Lístok stál dospelý od 1.-Kčs
Platilo nariadenie (týkalo sa nielen kín, ale aj divadiel) hrá sa od 10% naplnej kapacity sály.
Čo znamená, ak ste si musel dokúpiť 10 lístkov, v 110 sedadlovej sále ste mal sólo súkromné premietanie.
V divadlách sa tento problém riešil „nahnaním divákov zdarma“

Upravil/a: led

Chodil jsem i za 1 Kčs. Nikdy jsem lístky nedokupoval. V naší obci se promítalo 4× za týden, a nevzpomínám si, že by se někdy z důvodů malé účasti nepromítalo. Posledních 25 let se nepromítá vůbec.

Chodil jsem většinou do letňáku,to bylo m oc fajn,pivko,krásný holky,dobrodružství prvních lásek.
Lístky jsem nedokupoval,ale Otíkovi je dokoupit ve vesničce střediskovej taky museli.