Zcela běžná praxe u normálních lidí.

JÁ jsem starší sourozenec! 🙂

Ale jo, nosil jsem a nosím věci po starších dětech nebo i po jiných lidech. Ostatně systém second hand oblečení nebo služba Votoč Vohoz na tom stojí.

Nosila, mám dvě starší sestry. Bylo to normální a nijak nevadilo.
Stačilo, že ‚teplákovka‘ a kniha byla i pro mě každý rok pod stromečkem úplně nová.

Jistě to byla dřív běžná praxe, dnes už nenosím 🙂

Já teda ne, mohl jsem mít staršího bráchu, ale ten umřel hned po narození. Ale věci po mně mladší bráška nosil, v šedesátých létech to bylo úplně běžné. A možná že je to běžné i dnes, proč ne?

Nosím po bráchovi ještě teď, když přijde z práce, tak to svlíkne a vezmu si to na sebe já. Jenom podprsenku máme každej svou vlastní, protože to je moc intimní.

Jelikož mám bráchu, tak né. Ale často se mi stává, že mamka vytáhne ze skříně poklad, kterej už nenosí a začnu ho nosit já. Občas mi „ukradne“ něco i ona :)

Nemám starší sourozence. Za mého mládí to nebylo nic nezvyklého, nosit boty po někom a nemusel to být ani sourozenec.

No jasně, hlavně noční košile. Praktuicky jsem do dospělosti nevěděl, co je to pyžamo.

Dnes nenosím, ale v dobách mého dětství to bylo zcela běžné.

Po sourozencích ne, protože jsem prvorozeně, ale po své sestřenici ano. Moje sestra zase dědila po mne. Naše děti nosí běžně oblečení jedno po druhém, kromě snad výrazně klučičích kusů, které ´dceři nedávám.

Jsem jedináček a tak nemám po kom. 🙂

Ne,sourozence nemám.