Odpustite sestre za to sproste slovo? Verte mi to napsala sestra.

Já ocenuju Tvou omluvu,mě osobně moc potěšilo,že jsi se k ní odhodlala.Když si otázku neuzamkla,myslela jsem si,že přemýšlíš a věřila Ti,že se omluvíš.Je vidět,že Tě to opravdu mrzí.Všichni chybujeme,ale je moc důležité se ze svých chyb poučit a neopakovat je a také si je umět přiznat 🙂
My jsme dospělí a víme,že to nepsala Tvá sestra,takové věci neschováš.
Umět odpouštět je jedna z cnostní,které člověka obohacuje a posouvá dál.
Snaž se nikdy nikoho neurážet,ani,když se Ti jeho chování nebude líbit.Zachováš si tím svou úroven a bude se ti i lépe žít.
Přeju Ti hodně lásky.Čím víc jí rozdáš,tím víc se Ti vrátí…:-)

Doplňuji:
Hanulko11 🙂,moc Ti děkuju,jsi hodná,potěšilo mě to 🙂
Já jsem nějak cítila,že se omluví a mám z toho velkou radost…:-):-)

Upravil/a: Andělé

Kolik máš čoveče těch sourozenců – nejdřív, že bratr měl pravdu, že jste hajzlové – a teď, že to psala sestra? To je nějaké moc komplikované, ne? Asi ses do toho sama zamotala. Obhajovat se na ukor sestry, která třeba ani neexistuje mi připadá ubohé. Promiň, ale já tomu nevěřím … nejdřív bratr, pak sestra … divné to je.
Doplňuji:
pardon – že jsme*

Upravil/a: Berušinka

Omluvu ano, výmluvu ne!
Stejně jako berušinka a většina ostatních.
Už jenom technicky, že by nějaký tajuplný duch vpisoval uprostřed textu na privátní účet, kde se musíme přihlašovat?
Daginko, tvé zvolání „Věřte mi!“, je rouhání, jímž se dostáváš na tenounkou hranu pasáčka z oné bajky, co tak dlouho volal pomóc vlk, kdy lidé přibíhali zbytečně, až jednou vlk opravdu přišel, ale tentokrát už nikdo nevěřil a také nepomohl.
Doplňuji:
P.S. Víte, že se vůbec nedivím rezolutnímu postoji toma v původní otázce?

Upravil/a: anonym

Daginko, jelikož žiju tak, že odpouštím – tak za mne ano.
Taky jsem byla dítě a ona taky jednou bude dospělá a z takových projevů vyroste.

Andělé ,hezky jsi to napsala jsi ANDĚL

a to slovo ?