Otázka tzv. na ústa – nebo na tělo?

Vezmu to trochu zeširoka.

Použití sprostých slov či vultgarismů je dané psychologicky, sociologicky i geneticky – prostředí, výchova, účast v určité společnosti, situace atd.

Každý člověk má jiné měřítko, užití vulgarismů bere jinak než ostatní. Obecně se dá říct, že se toleruje občasné užití, nikoli každodenní, pravidelné, navíc v užší společnosti, mezi známými apod. . Je třeba, si na vulgarismy nezvykat..

Také se rozlišuje záměrné a neúmyslné užití vulgarismu. Pozitivní účinetk se objevuje ve vtipech a různých scénkách. Je to vidět v TV, kdy se to vulgarismy jen hemží …Bohužel …
¨¨
Určitě i v minulosti ( stejně jako dnes) se sprosté výrazy užívaly v případu emocionálním, často pro zakrytí skutečné podstaty, povrchnost. Jindy pak jako projevy agrese,, upoutání pozornosti, vybudit jiného, vymezení postavení ve skupině, použití ve zlosti, nenávisti, jako výsměch, údiv, ale i obdiv atd..

Z obyčejného spisovného slova se v určitém kontextu stalo, stále stává vulgarismus, nadávka či projev pohrdání.

Začalo to tím, že běžná slova ve staročeštině se za dnešní vulgární nepovažovvala.. Ale postupem doby z důvodů, které jsem uvedla, přenesením významu pak vznikla slova sprostá. Když se jedinci něco nedařilo, nebo jednal jinak, co mu připomínalo určitou vlastnost, podobnost, tvar, činnost, zvíře atd., asociace a vulgarismus byl na světě. .

Slovo slušné, se časem stalo slovem neslušným. Pojmenování podle zvířat, koza, kráva, kokot atd. Ta mnohem vulgárnější nebudu uvádět.

Určitě nebylo na začátku sprosté slovo, ale slovo „normální“.

dnes vím, že malý děti ještě před tím, než
vysloví táta a máma vyhrknou dřív právě
to sprostý slovo, protože ho doma slyšej
a všichni se tomu strášně smějou co to
jejich mrně vyžvatlalo..

dřív tomu tak nebylo mluvilo se slušně..

Mám dojem že to začalo společně,mluvené slova a vulgarismy.Když rozdělávali v pravěku oheň kameny a třískli se do prstu,tak asi najáseli.

Jak se znám, asi bych nepotřeboval vyjádřit své uspokojení nad krásou krajiny, ale rozhodně bych „peprně klel“, kdyby mi zrovna utekl mamut, pro nějž jsem týden kopal jámu…
😉