Co by cítil ve vesmíru kdybych byl astronaut a létal bych mimo raketu a sundal bych si helmu a skoušel bych se nadechnou

No… asi bys neměl ani dost času se nadechnout.

Mám takové tušení, že by to bylo hodně rychlé. Sotva bys povolil těsnění na skafandru a už by bylo po tobě.

Jen úplně přesně nevím, zda bys zemřel na udušení a nebo na rozervání plic, ale opravdu se domnívám, že první co by ti ze skafandru uniklo (a to hodně rychle) by byl právě kyslík.

Nemohl by ses nadechnout. I kdybys měl čeho, protože bys neměl čím. 🙂

No vlastně – možná by sis nestihl ani tu helmu sundat. 🙂 Vakuum ve vesmíru je prevít a všechno rád absorbuje. Sotva bys uvolnil těsnění a už bys byl v bezvědomí – no vlastně mrtvý. 🙂

Pokud se nepletu. 🙂

Je to fofr no. 🙂 Teda prý – nebyl jsem tam a nezkoušel jsem to. 🙂

Není co nadechnout. Maximálně tak pár molekul mezihvězdného ply­nu.

A jelikož bys nebyl ochráněn atmosférou, dostal bys takovou dávku radiace, že bys stejně umřel.

Cítil bys vzduch rychle a bolestivě vysátý z tvých plic, cítil bys, jak se ti na jazyku vaří sliny a krev z prasklých vlásečnic… a pak už bys necítil nic.

Tazman nemá pravdu, ve vesmírném vakuu vydržíš při vědomí klidně 20 vteřin a zemřeš až asi za minutu.

Nic, nešlo by ti to vůbec.
Doplňuji:
To je jako kdybys chtěl dýchat pod vodou.

Upravil/a: Löwe

Neskúšala som to, ale podľa skúseností ľudí v krátkodobom podtlaku, ktorí prežili, o svojich pocitoch by ste nepremýšľali, organizmus by sa snažil získať čosi preň nedosiahnuteľné, prežitie, bez ohľadu na vaše city. To, čo ľudia tvrdia, že prežívali, je už len neskoršia vízia prežitého.