Co byl a k čemu sloužil žernov?

J. Rejzek a původ

žernov zast. ‘mlýnský kámen’. Všesl.
(kromě luž.) – p. żarna (pl.), r. žërnov,
s./ch. žr̾vanj, stsl. žrъny, žrъ-novъ ‘mlýn’.

Psl. *žьrny (gen. *žьrnъve)
‘ruční mlýn, mlýnský kámen’ je
příbuzné s lit. gìrna ‘mlýnský kámen’,
lot. dzirnas ‘ruční mlýnek’, dzirnavas
‘mlýn’, angl. quern ‘ruční mlýnek’,
stisl. kvern ‘mlýnský kámen, ruční
mlýnek’, stir. bráu tv., arm. erkan
‘mlýnský kámen’, ie. východiska jsou
*gu̯rnū-, *gu̯rāu̯ō(n)- aj. ‘mlýn, mlýnský
kámen’ (, odvozeninyo d ie. *gu̯er- ‘těžký

"žernov
.1. zast. a ob.ecně mlýnský kámen: mlýn se čtyřmi ž-y; nasypat zrní do koše nad ž.; přen. ž. poroby (Vrchl.), stavu manželského (Hol.) tíha; bibl. přivázat (někomu) na hrdlo ž. osličí a pohroužit jej do hlubiny mořské

2. (též nář. žerna, -y ž., žerno, žarno Salich., -a, žerna, žern mn., Strnadel, s.) jednoduchý, zprav. ruční, mlýnek na obilí: krupice mletá na žernách (Bran.);

♦ žerno mu dobře bere (Jir.) je velký jedlík, chutná mu; "

http://priruc­ka.ujc.cas.cz/?slo­vo=%C5%BEernov

Upravil/a: annas

Žernov je pravěký ruční kamenný mlýnek na obilí.
Žernov sestával ze sady dvou mlecích kamenů tvaru válcovitých disků. Spodní kámen (ležák) byl pevný; horní kámen (běhoun) byl na spodní kámen zabroušen a na ležáku se otáčel podél osového čepu. Mlýnek se roztáčel ručně, pomocí dřevěného kolíku zasazeného do otvoru na obvodu běhounu. Nejstarší žernovy nemají otvor pro kolík a předpokládá se proto, že byly roztáčeny pomocí řemene nebo provazu upevněného na obvodu běhounu. Obilí se do mlýnku sypalo středovým otvorem v běhounu, kolem čepu, který nevyplňoval celý prostor otvoru v běhounu. 🙂
https://cs.wi­kipedia.org/wi­ki/%C5%BDernov_(ml%C3%B­Dnek)

Žernov je označení kamenného mlýnu na obilí.
https://cs.wi­kipedia.org/wi­ki/%C5%BDernov