Avatar uživatele
anonym

Pokud by někdy došla ropa, tak by se víceméně přecházelo na biopaliva?

Rozdělení dle generací:

1. generace: z polysacharidů a olejnin – mohou konkurovat výrobě potravin
2. generace: z lignocelulozových zbytků (dendromasa a zbytková biomasa)
3. generace: z řas a mikroorganismů – průběžná sklizeň

V současnosti je chemická energie z biopaliv uvolňována hlavně jejich spalováním. Jsou vyvíjeny jiné účinnější metody pro jejich využití k výrobě elektřiny pomocí palivových článků. Biopaliva pokrývají 15 % celkové světové spotřeby energie, především ve Třetím světě, kde slouží převážně k vaření a vytápění domácností, ale relativně vysoký podíl mají biopaliva i ve Švédsku a Finsku (17 % a 19 %).

Zda a případně o kolik biopaliva snižují produkci skleníkových plynů, stále zůstává předmětem sporů. Při výrobě biopaliv je třeba dodávat obvykle nezanedbatelné množství energie – např. proto, že k účinnému růstu rostlin je potřeba hnojivo, rostliny je třeba sklidit, přetransformovat na biopaliva a přemístit do nádrží.

Biopaliva 2. generace zatím v roce 2013 nejsou (pro účely přeměny na složku paliva) uvedena do praxe a ani není jisté, zda nebude jejich výroba také energeticky náročná.

K výrobě biopaliva lze použít vodní řasy.

Argumenty pro využívání biopaliv
V Evropské unii by využití biomasy mohlo být přínosem při stanovení jasných podmínek pro šetrnou produkci a při vhodném výběru plodin.[zdroj?] Podle studie Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) z roku 2006 tzv. evropský potenciál biomasy, který respektuje přísné podmínky ochrany biologické rozmanitosti, umožňuje, aby v roce 2030 mohlo být pokryto energií z biomasy 15 % energetické spotřeby EU. Podle EEA by v EU do roku 2030 mohlo asi 18 % tepla, 12,5 % elektřiny a 5,4 % paliva pro dopravu pocházet z biomasy z evropských zdrojů. Už do roku 2020 by se tak mohly snížit evropské emise o 394 milionů tun oxidu uhličitého.[4]
Podle studie zveřejněné v periodiku Global Change Biology Bioenergy[5] by se jako jedna z mála plodin vhodná k pěstování pro levnou bionaftu jevil dávivec černý (Jatropha curcas). Například proto, že je velmi nenáročná na půdu a (třeba oproti kukuřici pro biolíh) by z velké části „potravinovým“ plodinám nekonkurovala, ale spíš by je doplňovala.[6] Na Kubě se na jeho zpracování rozjela první továrna.

Zajímavá 1Pro koho je otázka zajímavá? annas před 2862 dny Sledovat Nahlásit



Odpovědi
Avatar uživatele
Drap

To zatím nikdo neví. Biopaliva nejsou až tak levná a výhodná pro ekologii , jak se nám snaží namluvit. Třeba do té doby bude nalezen jiný vhodný zdroj energie.

0 Nominace Nahlásit


Diskuze k otázce

U otázky nebylo diskutováno.

Nový příspěvek