Pokud je protějškem od servírky číšník, je pak číšnice stejný nesmysl jako servír?

Odpoveď byla označena jako užitečná

Pro objasnění, proč jsou výrazy takové, jaké jsou, vyjdu z etymologie Jiřího Rejzka.

1. Servírovat – servírka, servírovat‘ obřadně podávat (jídlo ap.); podávat (v tenise, odbíjené ap.)’,servírovací, servírka. Přes něm servieren tv. A to přes fr. servi z lat.servīre‘slou­žit, otročit’ od servus ‘otrok’.
2. Číšník – číše, číška, číšník. Stč. čiešě. Všeslovanské slovo. Psl.*čaša bývá vysvětlováno jako převzetí z íránštiny, ,z nedochovaného slova, z něhož se vykládá i stindické čášaka a arménské . čašak Někteří věří v jeho domácí původ."

Číšník je ten, kdo obsluhuje a podle původu podával číše s nápojem.. Když se v restauracích objevily i ženy, podávaly nápoje v číši jako ´číšnice..

Číšnice je odvozené slovo – přípona – ice odpovídá českým pravidlům odvozování od jmen, která končí na -ík, tedy číšník x číšnice. – změna kmenové souhlásky.

Servírka – základ servír – přípona –ka, Jde o slovo se základem cizího původu, „nepočeštěné“, takže v mužském tvaru se v češtině neužívá, význam je vidět z původu. Základové jméno bylo přejaté, proto opět přípona -ka.

Číšnice – take podává nápoje, servír neexistuje, jen servírka, která servíruje, podává jídlo. Dnes už I číšník servíruje jídlo.

Číšníok x číšnice = v pořádku. Ale žena může být číšnice i servírka. Servírka nemá mužský protějšek, používá se čišník.

Významy slov se posouvají, často se rozšiřují, někdy zužují.

Servír je vůl ;)

Ne, neni