Pokud je ráno moudřejší večera a moudřejší ustoupí, je třeba s rozhodnutím čekat opět až na večer?

Že ráno je moudřejší večera se neříká nadarmo. Z vlastní zkušenosti vím, že večer bývá člověk více podléhající emocím a schopnost střízlivého úsudku je oslabená. Proto rozhodnutí dělám až po ránu, během dopoledne. Tehdy taky mívám nejvyšší mentální výkonnost, jako student jsem se na zkoušky učil zásadně dopoledne. Prostě odpočinutá hlava více zvládne.

Dal jste dohromady 2 často odlišná, na sobě nezávislá a mnohdy spolu nesouvisející rčení..
Souhlasím s Keplerem. Ráno se s energií, novým elánem a odstupem snadněji řeší téměř vše. V klidu a třeba i bez „horké hlavy.“.
„Moudřejší“ může/je schopen ustoupit druhému/z něčeho dle potřeby, bez závislosti na denní době. Prostě ve dne, v noci. 🙂