Proc ma nekdo cely zivot tolik stesti, ze ho sotva unese a nekdo tolik smuly, ze se tomu ani neda uverit?

To už tak na světě chodí.......... Rozumné vysvětlení neni. Také se však říká , a něco na tom je, že každý je strůjcem svého štěstí.

Štěstí přeje připraveným,je třeba ho chytit za pačesy, a taky jak si kdo ustele,tak si lehne…

Je to pohled na svět, vždy vidíme to, co vidět chceme:-)))

Lidé s pozitivním myšlením si nestěžují, radují se a my ostatní si pak myslíme, že mají jen štěstí:-)))

Nelze odpovědět. Ale i ten, kdo má více „smůly“ v životě, zažije v životě jistě hodně štěstí, krásných chvil na které nelze zapomenout. A na ty smolné chvilky raději zapomene, nebo alespoň potlačí někam dozadu. 🙂

no tak v prvé řadě- pokud v životě uděláš cokoliv nebo se dotkneš čehokoliv, čemu sám nevěříš, tak well budeš patřit do tý druhý skupiny

Mít tolik smůli můžou mít maximálně mrtvé nenarozené děti, nikdo jiný ne.

Nikdo nemá tolik štěstí, že ho sotva unese,
a nikdo nemá tolik smůly, že se tomu ani nedá uvěřit.

Obojí je jenom pohled „zvenku“.