Není to jednoznačné. Jednoduché pravidlo, kdy užít předložky v(e)/do a kdy předložky na, dát nelze. Lze však popsat jisté tendence., využít cit, zvyklosti …

Viz odkaz, ale je opět obecný

http://priruc­ka.ujc.cas.cz/?id=640

Jména světadílů, států, zemí: do Bulharska vs. na Ukrajinu; v Bulharsku vs. na Ukrajině

Volba předložky je v těchto případech ustálená, daná tradicí: na Moravu, na Slovensko, na Ukrajinu, do Slezska, do Portugalska; do Evropy, do Ameriky., Do Slovinska … Převažují předložky v(e)/do.

Historie.
Na – jde o jednu z původních předložek s hlavním významem „směřování na povrch, na vyvýšené místo nebo na povrchu, na vyvýšeném místě nebo na místa ležící kolem řeky“. . Při delším pobytu v Praze snadno narazíte na oblíbené spojení, že se nějaká událost stala na Praze 4, nebo na Smíchově či na Národní třídě. Uvedená definice selhává, protože o žádném vyvýšeném místě nemůže být řeč.

Při umístění děje uvnitř nebo při jeho směřování dovnitř uvádí SSJČ předložku v (a do),

Rozlišujeme také pobyt na Slovensku či na Moravě, ale obvykle pobýváme v Čechách. To jsou vžitá spojení, která se běžně užívají a ve kterých se o pozornost přetahuje předložka na s předložkou v, resp. do.

Nevyjasněného vztahu těchto dvou předložek si můžeme všimnout i u spojení v zimě, v létě, ale na jaře a na podzim.

Výskyt předložky na nám dává jisté oprávnění k tvrzení, že předložka na v současné době má nejen vyšší frekvenci proti dřívějšku, a to v akuzativu i v lokále, ale především se vyskytuje v řadě typů případů, v nichž se užívalo předložek jiných, konkuruje zvláště předložce v, ale i do, u, o, k, pro i spojením bezpředložkovým.

Že předložka na nevyjadřuje jen cíl pohybu, ale i jeho směr: jíti do Benešova, ale jíti, směřovati na Benešov. Směr se vyjadřuje touto předložkou i u jmen míst, u kterých se cíl označuje předložkou do.

Ani v dalších zdrojí, nejsou podrobnější informace.

Tak to si asi musíš počkat na -annas- , ta ti to určitě vysvětlí. Protože např. u nás na okrese se říká že jedu na Kladno a ne do Kladna. Jo, čeština, to je těžká disciplína.

Zjavne to vychádza z histórie, keď Čechy a Slovensko tvorili jedno územie.
Nešli ste vlastne preč do cudziny, ale kdesi doma napríklad na Plzeňsko na do Plzeňska, Ale ko idete do cudziny hovoríte idem do… preto tá výnimka v prípade Slovenska (podobne u nás platí idem na Ukrajinu, na Zakarpatskú Rus)

Doplňuji:
oprava chybička sw vloudila…
„na do Plzeňska,“ má byť „a nie do Plzeňska“

Upravil/a: led

já jsem VE Slovinsku ještě nebyl ,ale NA Slovensku ano 🙂

Neříkám, že bych to nikdy neslyšel, ale já normálně říkám jedu na slovinsko :)

za dva týdny pojedu do Čínsko

Písmenko I představuje „bytostní linii“ (každé písmenko v abecedě – latince má svůj specifický význam).

I představuje fyziologické něco, co nazývám „bytostní linie“ – třeba zemská osa, větev stromu, špejle cukrové vaty.

(viz dole příspěvky k písmenkům k tomuto „článku“:
http://csooky-csooky.webovas­tranka.cz/wiki/1293/532_­Co_prozrazuj%C3%AD_na­%C5%A1e_inici%C3%A1ly_-_aneb_%C5%99e%­C4%8D_p%C3%AD­smen…
)

Takže do očí bijící rozdíl mezi SlovInci a SlovEnci je právě to I a E.

E je rovnovážné písmeno, energie, éter, existenci, elektriku – vše co vyjadřuje JE (rusky E).

Když vyslovíme E tak je to „rovina“, otevřenost větší uvolněnost než, když vyslovíme I. Při vyslovení i svaly soustředíme jakoby na jeden „bod“.

Navíc historicky pro čehúny jsou Sloveni Slováci. Slováci ovšem logicky žijí na Slovácku, ale z nějakého „sociálního status“ si Čehúni usmysleli, že Sloveni budou prostě Slováci.

Ve (IN) Slov-IN-sku žijí Slov-IN-ci, na Slo-VEN-sku by tedy měli žít „Slo-VEN-nci“.

Jak verze SLO-VEN-I, tak i SLO-VÁ-CI evokuje NA – prostě předložku s A, něKAM dál apod. Kdežto SLOV-IN-SKO je prostě automaticky dovnitř. Slo-VEN-sko je VEN.

Souvisí to s fyziologii, respektive s tím, jak každé písmeno formátuje myšlení a myšlení zpětně mění výslovnost písmen apod. (Nejsem přesný, ale tak to snad stačí).

Čili je to automatika, intuice, „přírodovědnost“, která lahodí českému či i slovanskému uchu a použie „frekvenci“, která ladí k jiné frekvenci jiného slova.
Doplňuji:
Jet na Slo-VEN-sko je jako jet na VEN-KOV, tam NĚKAM TAM VEN, odpočinout si, oddechnout si, žádný konkrétní CÍL.

Jet do Polabí, ale jet na Hanou – Haná evokuje širou pláň, včetně výslovnosti, kdežto Polabí se drží toho Labe.

Uk-RA-jina – jedeme na KRAJ ne do KRAJE.
Na U-RA-L-e – to samé RA jako centrální otevřené

KAUKAZ – KAVKAZ – otevřené

„Jet na Sibiř“ se ustálilo před „jet do Sibiře“, protože je to někde TAM, je to šiRÁ země.

Na Šariš, Liptov, Spiš, Horehroní, Slovácko – neohraničený venkov, neurčitá místa – placky – PLATZ – PLACE

Upravil/a: motlajs