Proč není vláda obviněna z uzurpace moci, když už vládne sedm měsíců bez důvěry?

Keplere>>> v rámci objektvity musím uznat, že šlo o puč, ale rozhodně bych ho nenazýval komunistický.

Ve skutečnosti to byl americko-anglický výmysl. Totiž – Rusáci neměli potřebu něco punktovat, když našim komoušům šlo všechno jedna báseň samo, takže neměli důvod vměšování (mohlo by dokonce být kontraproduktivní)!

Sitace se ale radikálně změnila, když se soudruhům v moskevkém politbyru doneslo, že amíci s anglány chtějí v ČSR „aplikovat francouzku variantu“ – tedy postup, který již uplatnili ve Francii (odstranění komunistů z vlády). Soudruzi byli jak jistě víš skvěle informovaní (NKVD, GRU) a okamžitě přijali protiopatření. A protože amíci to (jako ostatně všechno) dokonale podělali, plukovník Katek se navzdory své ubohé téměř amatérské snaze ani náhodou nemohl vyrovnat drtivému nasazení NKVD, dopadlo to nevyhnutelně tak jak víme.

Nebudu vytahovat komančské důkazy americko-anglického plánování převratu, stačí jednoduché zamyšlení na jednotném postupu VŠECH „demokratických“ stran (s vyjímkou socanů, kteří se ale nakonec také přidali), které se normálně nedokázly dohodnout ani na pozdravu „dobrý den“ a zčista jasna najednou naráz demise, ve všem společný a jednotný postup jako podle not – to svědčí jednoznačně o nějaké koordinaci v pozadí, tudíž není třeba pochybovat o tom, že „někdo“ (Katek) stál v pozadí.

Jenže „naboural hubou rovnou na garáž“, soudruzi jeho úsilí naprosto eliminovali (a není se čemu divit – salónní šašek s několika poskoky vs doslova masové nasazení profíků NKVD).

Pokud by amíci nezačali připravovat puč, Rusové by neudělali také nic, jelikož by to naši soudruzi zmákli sami – to je celé. Takže ČÍ TO BYL PUČ je spíš otázkou sémantickou. Ale TAKOVÁ historie je pro wikipedii poněkud nestravitelná. ;) :D :D

Ať už to bylo jakkoliv, podíl sovětů je nepopiratelný.

To bezpochyby, jen jsem chtěl zdůraznit, že to NEBYLO ani tak, jak nás před lety krmili soudruzi, ale nebylo to ani tak, jak nás krmí DNES. :)

Keplere, ono se občas stane, že i zástupci, kteří dostanou třeba 90% hlasů a získají pak 95% křesel v padlamentu se vzdají moci, například demisí. Problém roku 48 byl MIMO JINÉ ten, že demokratické strany se NEBYLY schopny dohodnout proti komunistům a někteří z nich podali demisi. A dnes vidíme v podstatě totéž. Jen ne proti komunistům, ale proti Burešovi.

Jo, to je přesně ono: demokratické strany se NEBYLY schopny dohodnout proti komunistům a komunisté toho využili.

Vím že je to na jednu stranu demokratické, na druhou stranu je známo, že demokracii je potřeba občas nedemokraticky pomoci. Do jednoho měsíce funkční vládu s důvěrou nebo odchod. Pokud nelze jinou sestavit, nové a nové volby, dokud sami voliči nezmoudří. Každé zdlouhavé vyjednávání dává prostor korupci.

Tím, kdo by měl zmoudřet, nejsou voliči.

Voliči rozdali karty, politici musí hrát s tím,
co mají k dispozici.

Ivzez, „Voliči rozdali karty, politici musí hrát s tím,
co mají k dispozici.“ je prejavom defentizmu.

Politici sú závislí na voličoch. Preto sa ich snažia ovplyvniť. Práve preto by sa voliči mali riadiť vlastným rozumom.
Ak v hre rozdáte karty, nestačí sa potom len pozerať ako vás súper poráža, práve naopak, musíte využiť možnosti, ktoré vám pravidlá hry dovoľujú.

Vládu s důvěrou, nebo odchod = bezvládí… A to prostě NEJDE. Tedy jde, ale nastal by absolutní kolaps státu, neb by neexistovala VÝKONNÁ moc státu.