Je třeba se podívat na pojem komunismus. Komunismus v tom pravém slova smyslu neexistoval, protože podle Marxova pojetí to měla být společensko-ekonomická formace, která vystřídá formaci kapitalistickou. Přestanou v ní existovat společenské třídy a rozpory mezi nimi. Jenže socialismus byla třídní společnost – existovala třída dělníků, rolníků a vrstva pracující inteligence. V čele stála KSČ. Socialismus se postupně stal totalitním režimem.

Běžně se ale komunismem nazývalo společenské zřízení, kde vládla jediná strana, a to komunistická strana. Takže podle této definice u nás komunismus existoval ….

Další filozof a ekonom B. Engels definoval socialismus jako mezistupeň mezi kapitalismem a komunismem. Takto pojetí socialismu převzaly země tzv. východního bloku, které přijaly socialistické ústavy s tím, že „socialismus zvítězil“. Objevil se i pojem reálný socialismus, jako nejlepší socialismus, který byl vybudovaný.

Proč socialismus či komunismus nezvítězil? . Heslo Dohnat a předehnat kapitalistické země mu určitě ubralo síly.

Cituji:
Mnozí autoři tvrdí, že odpověď na to, zda se státní socializmus udrží nebo neudrží, ležela především v Sovětském svazu a nikde jinde. Ve chvíli, kdy Gorbačov začal své reformy, bylo v kompetencích států východní Evropy už pouze rozhodování, jakou cestou půjde jejich země ke kapitalizmu a jaký mocenský propad zažijí vládnoucí strany. Tato skutečnost tedy znamená, že ani sebelepší reformátoři v Československu roku 1986 by neměli šanci zachránit socializmus. Měli by pouze šanci ovlivnit, zda by se stát vydal na cestu pozvolnějších reforem, pád vládnoucí elity by nebyl tak rychlý, zvolený ekonomický scénář by nebyl šokovou terapií, ale gradualistickou variantou, a komunistická strana by se neocitla v politickém koutku, ale následovala by osud svých maďarských a polských protějšků. Poradce předsedy vlády ČSSR L. Adamce napsal: „Kdyby Adamec vyhlásil novou politiku řekněme v září 1989, byl by Václavské náměstí zaplnil on“

Ano, tak jak např. zaplnili slovinští komunisté náměstí Lublaně nebo bulharští náměstí Sofie, ale nic víc. Ovlivnilo by to zcela jistě charakter budoucího politického uspořádání Československa a cestu jeho reforem, možná by to zabránilo i budoucímu rozpadu státu. Cestu ke kapitalizmu by to již nezvrátilo.“

http://www.sds­.cz/docs/prec­tete/epubl/sho_tpss­.htm

Odpoveď byla označena jako užitečná

Komunisté udělali zásadní chybu v tom, že při budování nového a lepšího řádu pracovali s utopistickou představou člověka. Společnost nebyla ještě na takové úrovni, aby lidé dokázali střízlivě posuzovat a uspokojovat své potřeby. Několikrát se stalo, že se zkoumalo, jak jsou lidé poctiví. Například byla na náměstí v NJ bedna s toaletním papírem, byla zde cenovka a kasička na peníze. Cena byla nižší než v obchodě, ale stejně jen málokdo zaplatil. Pro člověka se zlodějskými, tedy kriminálními, sklony komunismus nebyl a většina společnosti to měla, bohužel, nastaveno jinak (známé je z té doby heslo: kdo neokrádá stát /zaměstnavatele/, ten okrádá rodinu). Myšlenka komunismu rozhodně není špatná. Je ale utopistická, protože nevychází z reálné situace. Naše společnost bude muset ujít ještě hodně velký kus cesty, než začne upřednostňovat vyšší hodnoty a ideály. Zatím jsme od doby Marxe, Englse a Lenina moc nepokročili. Rozhodně je krokem zpátky pseudokapitalismus, v němž se teď hrabeme jako v žumpě. Lidské hodnoty dostaly důkladně na frak.
Doplňuji:
Annasin příspěvek mne ještě přivedl na jednu myšlenku. O komunismu často mluvíme jako o něčem, co tu snad bylo. To je omyl. Komunismus jako takový nikdy nebyl uveden do života. Žili jsme v socialistné společnosti a stejně tak to bylo se všemi státy „východního bloku“ včetně Kuby. V těchto státech však byly mocné komustické strany, které se k ideálům komunismu hlásily. Jaká byla realita, to si většina dříve narozených dobře pamatuje. Komunismus zůstal „na papíře“ k tomu jsme se dle teorie měli nenásilnou formou dobrat.
Jenže jsme to vzali zkratkou přes Albánii. Od tzv. vyššího společenského řádu jsme se vrátili k nižšímu a ten jsme posvětili na nejvyšší „dobro“. Často přeemýšlím nad tím, pro koho to dobro opravdu je. Jedni se pachtí, mamoní, shánějí a potom se bojí o peníze. Druzí mají zase problém, jak bez peněz vyjít. Něco ten socialismus do sebe měl, ale také šlo většinou o prachy. Jestli to nakonec nebude tím, že člověk je v podstatě sobec, neurvalec a hamižník?

Upravil/a: anonym

flákali to ..stejně jako dnes se podceňuje demokracie

Každý systém, který je nastolen pučem a drží se u moci potlačováním základních lidských práv a svobod nemá šanci dlouhodobě natož trvale uspět. Takže „na věčné časy a nikdy jinak“ se nekonalo. Ale stejně to trvalo až moc dlouho. Socialismus, který komunisté vnutili mnohým národům nebo jiná mocenská zřízení popírají a potlačují základní lidské vlastnosti, které ale zajišťují pokrok.
Jedná se hlavně o jedinečnost osobnosti, touha vyniknout, touha po vědění, potřeba osobní svobody a rivalita…

Pro mě zcela jasná odpověď:Všechno se muselo,nic nebylo,že by jeden chtěl.Od dětiček ve školách až po důchodce.

Takový řád nelze díky lidským vlastnostem a charakteru vybudovat !!!

Stříleli za války do vzduchu…:-)

Prečo doteraz každé známe politické zriadenie zaniklo, prípadne balancuje na hrane do priepasti minulosti?
Nestačí sa zaoberať len jedným politickým zriadením, ale aj vplyvom všetkých politických zriadení tej doby navzájom, ich históriou, vývojom spoločenského myslenia a ekonomiky v dejinách ľudstva.
Násilnou cestou nemožno človeka presvedčiť, možno ho len umlčať, pritlmť.

Soustruzi chybu neudělali, ale soustružnice …