Máte pravdu, že zaklení „:himlhergot“ není v překladu „sakra“ (to je zkrácení latinského sacramenta = svátosti, to ze sacer, sacrum = svatý).
SNČ

Jak jste uvedl sám překlad – „(Pane) bože na nebesích“, takže německé výrazy jsou zkomolené.

Používá se i zkráceně hergot = z Herr Gott = Pán Bůh – Pane Bože, jindy hergot fagot

Sakra je hrubé vulgární zaklení, (himl)hergot = rovněž vulgární citoslovce, ale „jemnější“.

Záleží na tom, kdo a při které příležitosti tyto výrazy použije. Zda v rozčilení, nebo prosbě o pomoc. Nevím, že by někdo přímo překlad zaměňoval.

.

Upravil/a: annas

Nadávky, klení apod. se nikdy nepřekládá doslovně. Jsou to výrazy, jejichž …hm… „síla“ v daném jazyce se nějak časem vyvíjela a překladatel by měl při překladu zachovat spíše tu „sílu“ než dbát na doslovný překlad.

Pokud ve shodné situaci Němec použije nejspíše himmelhergot a Čech sakra, pak je to i správný překlad. V ČR stejně zná původní význam „sakra“ pravděpodobně méně než 15% těch co to denně používají.

Himl hergot je zkomolenina německých výrazů, jejichž spojení v překladu do češtiny nemá používaný ekvivalent.
http://www.ja­zyky.com/jak-to-mluvite-to-je-katastrofa/

Originál je nepohodlný a zbytečně dlouhý, čímž postrádá výstižnost a patřičný důraz.

Himmelherrgott se překládá „Pane na nebesích“ (toto klení se už moc nepoužívá, spíš ve starých filmech a knihách).

Sakra je zkráceninou sakrafix (lat.) – „Svaté ukřižování“, protože ukřižovaný je na kříži fixován a v případě Krista je svatý. (sakrafix se používá často)