Proč se u radioaktivních prvků uvádí poločas, a ne celý čas rozpadu?

Poločas rozpadu je doba, za kterou se rozpadne statisticky 50% z celkového objemu.

Čas, kdy se rozpadne úplně celý objem se limitně blíží nekonečnu.

Za poločas rozpadu se rozloží 50 %, za další poločas se rozloží 50% z tý poloviny co zbyla, za další poločas se rozloží dalších 50% z toho, co zbylo od předtím, a takto je to do aleluja

Poločas se týká rozpadu poloviny všech jader daného atomu a řídí se reakcí prvního řádu. Tady nejde směšovat s podobným příkladem, za 2 hodiny namaluji polovinu stěny, za jak dlouho namaluji celou stěnu.

Ani jako joke to není ´dobrý´ dotaz…
Pokud jej ale myslíš vážně, doplň si středoškolské vzdělání – fyziky!!
;-D

radioaktivní je na světě všechno. Důležité je rozlišit podstatné od nepodstatného. Pravdu a můj palec má Ájina_T

Maličko doplním to co tu asi ještě nebylo vyřčeno na plnou hubu (Ájin příspěvek je asi nejlepší a dá se to z něj odvodit). Radioaktivní prvek nemá žádnou přesně stanovitelnou životnost. Vždy je jen určitá pravděpodobnost, že se rozpadne za nějakou dobu. když budete mít v ruce jeden atom Pu235 s poločasem 25 minut, tak je možné, že se přemení do 10 minut, také je možné že se přemění za hodinu a je možné že se přemění za 30 let. Poločas dobře popisuje tuto vlastnost a na základě poločasu rozpadu se dá docela dobře zjistit například kolik radioaktivní kontrastní látky zůstane v přípravku, pokud bude pacientovi aplikován až 10 hodin po přípravě a kolik ho bude mít pacient po 2 dnech.

pokud má látka poločas rozpadu (hypoteticky) 1 den a vy dostanete třeba 1g, tak druhý den vám zbude 0,5g, třetí den 0,25g, další den 0,125g… Dokud to nezahodíte, tak stále budete mít trochu.