Avatar uživatele
bolak

Proč se v češtině vyvinulo rozlišování mužské a ženské 1. osoby v minulém čase?

Jako: „pila“, „jedla“, „byla“, „kojila“ a podobně?

Třeba v angličtině tohle není, v němčině myslím taky ne, možná je to spíš záležitost všech slovanských jazyků (nevím jestli je to tak ve všech, nebo jsou některé kde se tohle „netrpí“), každopádně proč tomu tak je a jak to vzniklo? A proč je to jenom v minulém čase a v ostatních časech je to bezpohlavní (jedu-pojedu, jím-sním..)?

Zajímavá 4Pro koho je otázka zajímavá? annas, quentos, johana 56, gagaga před 2581 dny Sledovat Nahlásit



Nejlepší odpověď
Avatar uživatele
annas

Odpoveď byla označena jako užitečná

Proč? Jde o složitý jev, který má samozřejmě historické kořeny. Takže změny hláskové, tvaroslovné i syntaktické souvisejí se zjednodušováním systému a rozlišováním slovanských jazyků na východní, západní a jižní.

Důsledkem vývoje se rouzlišily gramatické kategorie, mezi něž patří kategorie jmenného rodu.

Jména svým tvarem vyjadřují příslušnost k

  1. přirozenému rodu – sex – rod mužský, ženský a chybí u rodu střední (to dítě může být rodu mužského i ženského

učitel – učitelka; chlapec – dívka.

  1. gramatický rod mužský, ženský a střední – je součástí významu u jmen životných a neživotných

Rozlišování rodu je vlastností podst. jmen a souvisí se shodou – tmavý les, vysoký muž.
c) s rodem souvisí i rozlišování životnosti u jmen mužského rodu – liší se koncovkami v některých pádech

  1. biologická a mluvnická životnost

např. dobytek -. Přirozený rod – životný, gramaticky neživotný. Lidičky – gramaticky rod neživotný, přirozený rod životný

  1. u některá jména mají dvojí rod – nedávno zde byla otázka na shodu u jména činitel a jmenovatel – jsou dvě možnosti

viz otázka.
https://www.od­povedi.cz/otaz­ky/jake-i-y-se-napise-ve-vete-citatele-a-jmenovatele-byli-y-zkraceni-y

  1. nevyjadřování nebo vyjadřování rodu – mandelinka je škůdce; sýkorka, had atd
  2. kolísání v rodě – ten i ta rez
  3. jmenný rod a číslo vyjadřují i některé tvary slovesné
    • příčestí minulé– nesl, -a, -o
  • trpné – přinesen, -a, -o
  • přechodník přítomný – nesa, nesouc, nesouce
    • přechodník minulý – přines, přinesši, přinesše

V praslovanštině existovalo skloňování kmenové, tzn., že se jména přirozeného rodu mužského i ženského skloňovala stejně podle zakončení kmene tvrdou či měkkou samohláskou nebo souhláskou. Dnešní chlap – byl chlapa jako žena . Rody gramatické ani přirozené se neřešily.

S hláskovým změnami, zánikem jerů atd. se kmenové skloňování rušilo a vzniklo rodové, tedy podle rodu přirozeného. Objevila se gramatická kategorie životnost. Proto se ve skloňování objevují i dvojtvary. Rod jmenný se uplatnil i u slovesných tva­rů.

--
U mluvnické kategorie osoba je třeba rozlišit mluvčího
Já – mluvčí, ty – ke komu se mluví, on, ona, ono o kom se mluví atd. – nesl, nesla, neslo atd.

Zájmena já, ty, my, vy, se jsou zájmena bezrodá,, ten, on jenž, ta, ona atd. jsou zájmena rodová, ukazují i na pohlaví. Proto rozdíl mezi osobami.

Slovesa – rozlišoval se kmen přítomný a minulý (bylo více minulých časů). U přítomného času se před osobní příponu připojovala přípona kmenotvorná – bez přípony to byla tzv,. atematická (bezpříznaková) – např. jsem, vím).

Tematická slovesa měla příponu kmenotvornou, která tvořila čas přítomný – kmen přítomný. Kmen minulý – infinitivní , od něhož se tvořilo příčestí minulé. Tvoření minulého času mělo svá pravidla, bylo několik typů minulých časů podle děje..

Příčestí minulé, tzv. l-ové: se tvořilo od infinitivního kmene připojením přípon -l, -la, -lo atd. Nesl, nesla, neslo atd.

Původem to bylo tzv deverbální (tvoří se od sloves, vyjadřuje děj jako sloveso ve tvaru přídavného jména). přídavné jméno – vzniklý, osamělý, vleklý atd.

Dále pak jde o slovesné třídy, infinitiv, dokonavost a nedokonavost, různá příčestí.

Takže koncovkami se rozlišovaly i další gramatické kategorie. To bych musela vysvětlovat podstatnou část historického tvarosloví a syntaxe.

Upravil/a: annas

2 NominaceKdo udělil odpovědi nominaci?fcoop, Odpovědi.cz Nahlásit

Další odpovědi
Avatar uživatele
ivzez

Souhlasím s Keplerem, vznik a vývoj v češtině (odhaduji že
i v dalších slovanských jazycích) dokáže vysvětlit jen Annas.

Ale ke srovnání s ostatními jazyky bych měla jednu připomínku:
V jazycích, v nichž se rod neprojevuje v časování sloves, je nutné vyjadřovat
podmět → vlastním jménem, podstaným jménem nebo osobním zájmenem.

0 Nominace Nahlásit


Avatar uživatele
Kepler

Čeština je prostě bohatší a více rozlišující jazyk, taková jsou pravidla pravopisu. Jaké to má historické kořeny, to by ti snad mohla vysvětlit jenom annas. Možná praslovanky byly tak škaredé, že musely svoje ženství potvrzovat tímto způsobem. Aby nebylo mýlky. Něco jako Vlasta Parkanová. Nebo blahé paměti slavné sportovkyně/spor­tovci Fibingerová a Kratochvílová. To víš, že F. kopla do koulí K., protože jí ukradla holicí strojek?

Upravil/a: Kepler

0 Nominace Nahlásit


Diskuze k otázce

U otázky nebylo diskutováno.

Nový příspěvek